Nezměrný dříč, fanoušky přezdívaný Princ z Levoče, se od svého příchodu do Karviné ukazuje jako spolehlivá a nepostradatelná jistota. Díky své univerzálnosti může hrát jak v záloze, tak na pozici stopera.

I tak ostříleného hráče, jakým Marek Janečka je, překvapilo v sobotu po příjezdu z Jihlavy uvítání fanoušků. I když něco podobného musel zažít před časem i v Trnavě poté, co jeho tým vyhrál v posledním kole v Prešově. Nebo ne?

„Musím přiznat, že něco takového jsem opravdu ještě nezažil. V Trnavě to ale bylo i kvůli tomu, že jsem Východňar, tedy z východního Slovenska, a protože jsme hráli v Prešově, odkud to mám domů jen třicet minut autem, tak jsem se už s ostatními do Trnavy nevracel,“ vysvětlil Janečka.

„Ale určitě tam na spoluhráče nečekal takový dav fanoušků, jaký čekal na nás v Karviné. Už kvůli tomu, že pro Trnavu je spíš normální slavit titul nebo poháry, ale určitě ne záchranu v lize. I proto klobouk dolů před našimi fandy. Jen mě to utvrdilo v tom, že město si ligu zaslouží. Jsem rád, že se nám to podařilo,“ ujistil Janečka.

Rád byl i za to, jakým způsobem to Karviná zvládla. „S psychicky náročným zápasem jsme se vypořádali lépe. Jihlavě stačila remíza, a tak možná podvědomě kalkulovala s tím, že jí na tu remízu bude stačit hrát. Těžko říct, do hlav hráčům nevidíte, ale nejspíš to v podvědomí měli, zatímco my museli jedině získat tři body. Nakonec se to ukázalo jako výhoda, i když před utkáním to bylo spíš opačně,“ přemýšlel Janečka.

Každopádně souhlasil, že v daném okamžiku byla Karviná lepší a odolnější. „V průběhu utkání se ukazovalo, že máme navrch. Když jsme dali gól, na kopačky Jihlavy dopadla panika, strach o ligovou jistotu. Pak už to bylo o tom, jestli se jí podaří srovnat, nebo naopak my potvrdíme výhru z brejku. Využili jsme to a jsme nesmírně šťastní, že to všechno klaplo,“ ulevilo se i Janečkovi.

Nemalou zásluhu na tom musel mít i sportovní ředitel Lubomír Vlk, jenž převzal mužstvo dva dny před rozhodujícím zápasem. „Majitel klubu se rozhodl pro tento krok s tím, že přinese do mužstva impulz, a povedlo se mu to skvěle. Dík ale patří nejen panu Vlkovi, který byl úspěšný už na podzim v posledních třech kolech, ale i trenérům Weberovi a Muchovi. I oni odvedli práci, díky které jsme dnes stále prvoligoví. Já osobně na ně budu vzpomínat jen v dobrém, hlavně na Jožku Webera,“ poznamenal Janečka.

Jak správně dodal, hráči bojovali nejen o svou budoucnost. „Všichni jsme tady na jedné lodi, poděkoval bych proto nejen hráčům a realizačnímu týmu, ale všem lidem, kteří pracují v klubu. Vnímal jsem to tak, že nejde jen o nás, protože sestup do druhé ligy by se určitě dotkl i lidí v klubu. To vítězství patří i jim,“ zakončil sympaticky Janečka.