„Doufám, že naplním očekávání, která ode mě jsou. Budu se snažit a uvidíme," říká čerstvý otec, který přiznává, že právě nově narozená dcera ho přiměla k jinému pohledu na svět. „Dneska jsem se vzbudil a myslím, že mě už nic nerozhodí. To je to, co jsem si vždy přál a jsem na to hrdý! Budu si to jen užívat," popisuje v rozhovoru pro Deník Martin Kempný.

Naposledy jste působil v rakouském Gansbachu. Jak tuto štaci hodnotíte?
(pousměje se) Abych řekl pravdu, tak tam o fotbalů moc nejde. To je něco otřesného. Doslova. V Gansbachu jsme hráli předposlední soutěž. Možná první dva mančafty by snesly srovnání s I. A třídou, ale zbytek? Katastrofa.

Hráči, kteří tam působili, dokonce říkají, že krajský přebor je oproti tamním soutěžím „Bundesliga". Souhlasíte?
To je pravda. Jediné, co mají, tak je nasazení. Na dědinách tam fotbal vyloženě žerou. Co se ale týče kvality hry, tak to se nedá pomalu srovnat ani s okresním přeborem.

Důvodem proč jít do nižších rakouských je zřejmý – finance.
Tam odchází ti, co jsou starší nebo co jsou naštvaní na zdejší fotbal. Tak jako já kdysi. Možná to bylo i tím, že jsem toho moc nedokázal. Chtěl tak jsem si tak vyzkoušet něco jiného, ale tam více, než o fotbal jde o peníze.

Říkáte, že jste chtěl s fotbalem skončit. Bylo to třeba ze zklamání, že se kariéra nepovedla podle představ?
Od deseti let jsem hrál v Baníku a samozřejmě jsem chtěl hrát první, nejhůře druhou ligu. Později jsem ale zjistil, že to není jednoduché. Když je člověk mladý, tak má velké představy, ale až když dospěje, tak pozná, že je to o stoprocentně jiné práci, než kterou jsem tomu třeba já dal a odváděl.

Vyčítáte si to někdy?
Vyčítám, nevyčítám… asi to tak mělo být. Jsem rád za to, co jsem prožil. Teď mám ale to nejlepší, co jsem mohl mít a dostat, než je nějaký fotbal. Teď si toho člověk obrovsky váží.

Myslíte sobotní narození dcery…
Na vše mám nyní jiný pohled, vliv to má obrovský. Dneska jsem se vzbudil a myslím, že mě už nic nerozhodí. To je o co jsem si vždy přál a jsem na to hrdý! Budu si to jen užívat.

A co fotbal?
I fotbal si budu chtít užít. Kdysi jsem to bral, že musím pořád něco dokazovat, ale teď už je to jiné. I když vím, že tady jsou ode mě očekávání, která se pokusím naplnit.

Co nakonec rozhodlo o návratu do Bohumína?
Vzali to tady Marek (Poštulka) s taťkou, tak jsem si řekl, že by mě možná jednou štvalo, že jsem s fotbalem skončil tak brzy. Jsem rád, že jsem se nechal přemluvit.

Máte za sebou dva zápasy, v nichž jste získali bod. Druhý duel proti Pusté Polomi vám i spoluhráčům však vyšel a mohl by být příslibem do budoucna, nemyslíte?
Oproti zápasu v Markvartovicích to byl velký posun. Tam to bylo ovlivněno tím, že jsme v patnácté vteřině dostali gól. To každého složí, protože všichni jsme byli natěšeni na první kolo a takhle to dopadlo. Tentokrát to bylo výborné, věřili jsme si a bylo to vidět. V prvním poločase jsme hráli velmi dobře. Líbilo se mi to, celý mančaft jezdil na maximum. Ve druhé půli jsme polevili, nedali jsme si míč, bylo to nemastné neslané. Oproti Markvartovicím jsme ale hráli o sto procent lépe. Sice jsme opět dostali rychlý gól, ale rychle jsme srovnali na 1:1. To bylo důležité, jinak bychom se zase trápili.

Jak se na vás projevuje, že jste půl roku nehrál?
Hodně. V Rakousku jsem ani netrénoval, pouze hrál. Kromě toho, že jsem si v Česku potom zaběhal, tak jsem neměl nic. Potom jdete fotbalově dolů. Zvlášť když z toho na půl roku vypadnete. Už se to ale zlepšuje, byť mi pořád chybí fyzický fond. Snad se to časem úplně dorovná.

Také se tým musí ještě sehrát.
Ano. Přípravu jsme měli výbornou, byť jsme hráli se soupeři z nižších soutěží. Ale je tady mladý tým, kluci mají před sebou slušnou budoucnost. To tady vždy chybělo, protože hráli hlavně místní zkušení hráči, z nichž zůstalo jen pár.

Nyní máte před sebou dvě okresní derby. Zejména s Dětmarovicemi to je často vyhecované. Těšíte se?
Já se těším na každý zápas. Myslím si, že tato sezona bude v krajském přeboru hodně vyrovnaná, vyčnívat bude někdo spíše až ke konci ročníku. „Dětmarky" měly vždy silný a fotbalový mančaft, ale uvidíme, každý zápas je jiný. Oni se mohou vyspat špatně, my naopak dobře… Každopádně jestli budeme hrát jako proti Pusté Polomi, tak by to mělo být v pohodě.