Martin Opic přišel do Těšína po jedenácti letech od chvíle, kdy si jej z téhož klubu v roce 2001 vytáhl trenér pražských Bohemians Vlastimil Petržela. „Je to takový návrat ztraceného syna," zasmál se Martin Opic po sobotní výhře žlutočerných barev nad Janovicemi 4:1.

Mezitím si Opic zahrál nejen za ligové klokany, ale také za litevský Kaunas, se kterým se stal mistrem tamní ligy, Jakubčovice nad Odrou, Ústí nad Labem či Karvinou. Do Těšína přišel začátkem jara z třetiligového Hlučína. „Jsem rád, že se zase vracím do Těšína. Je to pro mne takové malé déja vu, protože v době, kdy jsem odtud odcházel, jsme s klukama taky postupovali do divize. Respektive já už tady na jaře nebyl, ale během podzimu jsme si vybudovali takový náskok, že ho pak už kluci udrželi a postoupili," vrátil se ve vzpomínkách na začátek nového milénia Martin Opic.

Bude se letos situace opakovat?
Doufáme v to. Mančaft je kvalitní, je tady spousta šikovných hráčů, kteří se neprosadili v kempu Třince, ale chtějí se dál rvát o šanci. A i já jsem přišel pro to, aby se podařilo postoupit.

Sobotní výhra nad už téměř odepsanými Janovicemi se ale nerodila lehce, co říkáte?
Soupeř dal trochu šťastný gól a pak už jsme do něj přes hodinu marně bušili. Já osobně jsem měl z toho utkání trochu obavy, protože Janovice dostaly za poslední čtyři kola dvaadvacet gólů a tušil jsem, že budou celý zápas zalezlé před šestnáctkou a nebudou chtít opakovat další debakl.

Nakonec jste je ale udolali…
Ve druhé půli už soupeř odešel fyzicky a my to uhráli silou vůle. Chtěli jsme za každou cenu udržet první místo v tabulce.

Trenér mužstva Damek říká, že speciálně u vašeho týmu je obrovský rozdíl mezi tím, jestli vedete, anebo jestli v utkání prohráváte. Myslíte si to také?
Stoprocentně. V téhle soutěži je úvodní branka téměř klíčová. Viděli jste dneska sami, jaké jsme měli problémy. Ono se řekne – předposlední Janovice – ale dneska to bylo perně vybojované vítězství. Soupeř hrál dobře, držel se.

Jste profesionálním hasičem. I z toho důvodu jste vzal zavděk angažmá v Českém Těšíně, abyste to měl blíž do práce?
Sloužím v Bohumíně, ale bydlím v Karviné. Je pravdou, že je pro mě snazší jezdit tady po kraji než po celé Moravě v rámci MSFL. V Těšíně mi vycházejí vstříc. Vlastně většina kluků tady chodí normálně do práce a teprve pak trénují a hrají zápasy. Není to pro ně a pro vedení nic nového. Osobně věřím, že se nám ten postup podaří vybojovat. A jestli rozhodnou zrovna moje góly? Už jsem dal tři, ale to není podstatné. Je jedno, kdo ty góly dává. Já přišel klukům pomoct vykopat vyšší soutěž a když se to podaří, bude mi šumafuk, jestli mám na kontě tři nebo deset branek.

Celý rozhovor v tištěném vydání Deníku