Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Motyčka se málokdy zadře, takže i v neděli oběhával nejen svůj vymezený prostor, ale za nepříznivého stavu se pokoušel i podporovat útok. Dřel jako soumar.

Z fotbalového propadliště jste se dostali v závěru až na vrchol. Jaké jsou pocity?

„Tu výhru jsme už strašně potřebovali, hrozně se nám ulevilo. Víme, že to nebylo optimální, ale vybojovali jsme to.“

Jaké máte dojmy z herního obrázku mužstva?

„Nevalné. Vypadalo to, jako bychom zapomněli kombinovat. Pořád kazíme. Ale myslím, že po takovém vítězství bychom mohli jít zase nahoru. Minimálně psychicky. I když je to zase relativní. Teď třeba jedeme do Zlína a největší chybou by bylo říkat si, že už to teď půjde samo, že nám to šlape a že jsme to touhle výhrou zlomili. Toho se fakt bojím.“

Střed pole vám dnes prakticky neexistoval a roli tvůrců hry jste převzal vy s Vladimírem Mišinským. Jak to?

„Tak úplně bych to neřekl, ale jasně – rozehrávka nám vázla, byla-li vůbec jaká, a ty balony jsem musel občas dávat klukům i já. Tvorba hry byla na hráčích, na kterých obvykle nestojí, což určitě není ideální. Ale jak říkám, podle mě to může být už jen lepší.“

Překvapila vás něčím Sparta? Hrála odvážně, mohla vyhrát.

„Neřekl bych, že překvapila, oni dneska všichni hrajou dobrý fotbal. Já si prostě myslím, že to my jsme hráli tak blbě.“

Získali jste tři body po nejhorším výkonu jara?

„Podle mě jsme hráli v Třinci ještě hůř…“

Celý článek v tištěném vydání Deníku