„Jsem plný emocí, nevím, co na to říct. Jsem nesmírně šťastný, že se to tady zachránilo, že jsme pro Karvinou udrželi druhým rokem ligu. Pro město, pro celý karvinský region je to fantastické,“ vyprávěl po příjezdu domů.

Přiznal, že zpáteční cesta z Jihlavy ubíhala po výhře 2:0 zvesela. „Jo, bylo to záživné,“ připustil odzátkování několika špuntů. Sám platí za jednoho z tahounů oslav. Chopil se role hecíře i v autobuse? „Kdepak,“ dušoval se. „Všichni kluci se zapojili. Ukázali jsme, že ta parta, kterou v klubu roky budujeme, má vnitřní sílu na to zvládnout celou tuhle situaci. Musím říct, že to bylo v Jihlavě na morál,“ dodal už vážněji.

Karviná zvládla utkání pravdy s bravurou. „Pro nás bylo asi fajn, že jsme dostali možnost si to vybojovat v přímém souboji. Jedenáct zápasů jsme byli bez výhry, ale potvrdili jsme, že máme vůli po vítězství. Stanovenou taktiku jsme dodrželi na dvě stě padesát procent. Oba jsme byli v nějaké pozici, Jihlava to nezvládla, my ano. Klukům chci poděkovat, jak jsme to odehráli,“ byla na Eismannovi patrná úleva.

Vyzdvihl, že mužstvo bylo v samotném zápase lepší a výhru si zasloužilo. „Na rozhodující zápas jsme se nachystali perfektně. Věděli jsme, co budeme hrát, jak to budeme hrát, znali jsme způsob, jakým můžeme uspět, a to je velká práce trenérů Vlka a Rzesota," uznal. Karviné Jihlava jako soupeř sedí, ve čtyřech posledních zápasech si připsala čtyři výhry. „Jsou týmy, proti kterým se nám hraje dobře, ale takhle jsme před samotným zápasem neuvažovali. Vzájemná bilance jde ve chvíli, kdy se hraje o život, úplně stranou. Nemá to na to vliv. My měli před sebou jen takový průzor, kterým jsme viděli jedinou cestu. Cestu ke třem bodům," přibližoval Eismann.

Snažil se během posledního týdne jako kapitán a zkušenější hráč na mužstvo nějak působit? „Vím, co myslíte. Tohle jsme si mezi sebe rozdělili my, starší hráči. Přístup všech kluků musím ocenit, všichni k tomu přistoupili tak, jak měli," chválil kapitán spoluhráče.

Ty dovedl k výhře manažer Lubomír Vlk, jehož příchod k mužstvu pár dnů před zápasem se ukázal jako momentum sezony. „Když se nad tím člověk zamyslí, něco speciálního mít musí,“ uvažoval Eismann.

„Na podzim jsme pod ním taky udělali klíčové body. V kabině se nám podobné myšlenky vybavily, i když bych nechtěl zapomínat na dobrou práci trenérů Webera a Muchy. Ono se to těžko popisuje, protože jsme samozřejmě moc dobře věděli, o co v Jihlavě hrajeme. I bez té změny na postu trenéra bychom to věděli. Museli jsme to prostě zvládnout. Bylo to spíš takové pošťouchnutí k tomu, abychom to zvládli,“ uvažoval Eismann nad trenérskou rošádou před posledním kolem, která znamenala vytouženou záchranu.