Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Postup s Karvinou do I. ligy, postup s Opavou do I. ligy, postup s Hlučínem do II. ligy, postup s Dětmarovicemi do MSFL, postup s Mikulovicemi do MSFL, postup s Lískovcem do divize. To je výčet postupových radostí, které v kariéře Zdeněk Holý zažil. „Když mi to takhle předkládáte, tak je to samozřejmě úsměvné, ale v každém týmu jsem měl jinou roli. Někde jsem starty sbíral po minutách, někde jsem byl členem základní sestavy," vysvětluje odchovanec karvinské kopané.

Nejhezčí chvíle s fotbalem jste ale zažil v konkurenční Opavě, je to tak?
Ano, na Opavu vzpomínám dodnes rád. Nedám dopustit na trenéra Pavla Hapala, který mi tenkrát dal v lize šanci. Bojovalo se o záchranu, ale já byl v základu. Zahrál jsem si proti tehdy mistrovskému Baníku, výborní opavští fanoušci nás hnali za body, bylo to skvělé období. Tedy až na ten smutný konec tehdejšího profifotbalu ve městě.

Na které období ještě rád vzpomínáte?
Určitě na první zkušenosti s Karvinou, bylo nás tam více mladíků. Nehráli jsme, ale přičichli k tomu a slavili postup. Nemůžu zapomenout ani na mé první druholigové starty v Havířově. V tehdejším Baníku jsem v sedmnácti zažil první starty v profifotbale. Dobré to bylo i v Dětmarovicích, se kterými jsme vybojovali třetí ligu. Moc dlouho jsme se tam sice neohřáli, ale mohli jsme si říct: Byli jsme tam (smích)! A rád vzpomínám i na působení v Lískovci.

Právě s ním jste zažil postup z kraje do divize. Troufnete si na něco podobného i nyní v Dětmarovicích?
Hodně nám napoví už úvodní jarní kolo, kdy hrajeme s Petřkovicemi, které jsou první. Máme na ně ztrátu pěti bodů, mohli bychom ji ukrojit. My hráči se budeme snažit o co nejlepší výsledky, ale jestli nakonec postoupíme, bude stejně záležet na finanční situaci. To už je ale otázka pro vedení.

Co vás na hřišti ještě drží?
Asi ta radost z fotbalu. Na téhle úrovni už se člověk musí fotbalem bavit. To ale neznamená, že by mu neměl věnovat nějaké úsilí. Kdybych sám poznal, že už nemám týmu co dát, tak skončím sám od sebe.

Bavíte se i na sálovce? Připomeňme, že jste úspěšným hráčem futsalového celku Frisco, se kterým jste vybojoval už sedm titulů v Karvinské futsalové lize…
Je to tak, ale jak říkám, to je spíš takové hraní na pohodu. Člověk během zimy nevypadne z herního rytmu, udržuje si techniku. Svým způsobem je to náhražka tréninkových jednotek.

Trénujete ale poctivě…
Mám individuální tréninkový plán. Na tréninky se moc nedostanu, protože dělám normálně na směny, a tak makám individuálně. Běhat musíte i v přeboru, jinak by vás přejeli (úsměv). Ale to je v amatérských soutěžích normální. Aspoň mám více času na dcerku Agátku.

Celý rozhovor v tištěné příloze DENÍK FOTBALOVÉHO JARA.