Za mě osobně byla jasná chyba dát na penalty tři mladé kluky – dva z nich si navíc za celý turnaj skoro nekopli do balonu, neměli možnost se v zápasech aklimatizovat. Hráči si tím musí projít, aby se zklidnili a začali si věřit. Proti Itálii, navíc při takové návštěvě, nebyli v zápase. Netuším, co trenér měl za záměry a zda druzí hráči nechtěli jít, ale udělat tohle je trestuhodné.

Na výsledku finále by mi normálně nezáleželo – když však vidím, co se děje kolem, tak musím říct, že jsem přál Italům. Těm jsem snad nikdy v životě i přes jejich kvalitu nefandil, neoslovili mě – jak praktikovali Catenaccio, jak obranou v dřívějších dobách vyhrávali 1:0.

Za poslední měsíce se to však celé nasbíralo – nelíbilo se mi, jak se chovali diváci, jak UEFA rozhodla rozdílně vůči Maďarům a poté Angličanům. Máme tu Black Lives Matters, události spojené okolo zápasu Slavia x Rangers, bučení při hymnách, odpískaná penalta do finále proti Dánsku, která maximálně byla desetiprocentní. Boží mlýny ale asi nakonec přeci jen melou.

Dvacetiletý záložník Fastavu Zlín Cheick Conde.
Pantálek o návratu Condeho do Česka: Jeden z nejtěžších úkolů v životě

Celkově musím říct, že Italové zvítězili zaslouženě. V základní skupině ukázali excelentní formu, ve vyřazovacích bojích to poté už bylo trochu o něčem jiném, tolik nedominovali. Hned v osmifinále s Rakouskem měli docela štěstí, uspěli až po prodloužení. Prokázali však svoji kvalitu, mužstvo bylo velmi dobře fyzicky připravené. Klobouk dolů, jak to vydrželi.

Na druhou stranu stejně jako Dánové nebo Španělé měli výhodu, že v základní skupině hráli doma a nemuseli cestovat. Pomalu to hraničí s neregulérností mistrovství. Tento vymyšlený model jsem příliš nepochopil.

Osobně by mně na evropském šampionátu na místo 24 mužstev stačilo 16 týmů, které by hrály ve čtyřech skupinách po čtyřech. UEFU ale i chápu, potřebuje více peněz, hůře se shání. Musí se odehrát větší porce zápasů, aby to sledovalo více fanoušků. Je logické, že to musí něčím změnit, oživit. Pokud by však došlo k plánovaným 32 účastníkům na přespříštím Euru, tak by kvalifikace snad už ani nemusela existovat, však více jak polovina mužstev by postoupila.

Jednatřicetiletý útočník Ondřej Zýbal (v červeném dresu) po osmi letech končí v Osvětimanech.
Osvětimany přišly o kanonýra Zýbala. S Ratíškovicemi i tak hrály 5:5

Na letošním šampionátu jsem sledoval také Německo. Musím říct, že pro mě bylo velkým zklamáním. Chybělo mi u nich téměř vše. Ze skupiny postoupili s velkým štěstím, kdy Maďaři vedli a v Mnichově nakonec hráli nerozhodně, což mnohé naznačovalo. O něčem svědčí, že doma vyhráli jen jeden zápas. Takto slabé Německo jsem snad naposledy viděl v Euru v roce 2004 v Portugalsku. Netuším, co s ním bylo, ale člověk u nich neviděl hlad po úspěchu, hráli divně. Nového trenéra Hanse-Dietera Flicka nyní bude čekat hodně práce.

Miroslav Kadlec, držitel stříbrné medaile z mistrovství Evropy z roku 1996