„Hlavním impulzem pro mou životní cestu s tradičním řemeslem byl začátek spolupráce na obnově Novákova statku v Olešné. Jedná se o kulturní památku, takže bylo potřeba používat původní technologie. Snažil jsem se získávat informace, kde se dalo. Například od pana Vokouna, správce Hamouzova statku ve Zbečně, na tesařských workshopech v Centru stavitelského dědictví v Plasích i od ostatních tesařů, kteří se věnují tradičnímu řemeslu,“ říká vyučený truhlář František Ungr ze Zaječova ve Středočeském kraji.

Přírodní stavby a Skřítkové tesaři:

Zdroj: Youtube

František Ungr žije uprostřed lesů, kde bylo mnoho truhláren a pil, i proto pro něj byla práce se dřevem jasnou volbou. V okolí je také spousta roubenek, kostelů a hradů, což ovlivnilo jeho vztah k historii a památkám. Ruční práce je pro něj navíc i určitou formou „meditace“, protože si u ní člověk dokonale vyčistí hlavu.

Stačí jednoduché nástroje

„Nejzajímavější je, že pokud jdete tradiční cestou, dokážete velké věci pouze jednoduchými nástroji. Pro příklad uvedu poslední akci, kdy jsme tesali trámy na opravu krovu v nedalekém lese. Připravili jsme vše, včetně spojů, a pak šli druhý den rovnou na střechu. Jediné, co k tomu bylo potřeba byla sekera, kramle, provázek, metr, tužka, dláto a nebozez. Nejtěžší je manipulace s materiálem, ale i tam si lze pomoci metodami, jako jsou páka či kladka, které rovněž používali naši předkové,“ vysvětluje František Ungr.

Do vozu se vešel vařič i odkládací deska.
Obytná vestavba do auta za pět tisíc i s vařičem. Kutil z Ostravy si splnil sen

František Ungr na obnově historických objektů začal pracovat před více než čtrnácti lety.

Náročným úkolem podle něj byl oprava mimořádně cenného objektu, jednoho z mála dochovaných příkladů lidové hrázděné architektury v městečku Jesenice na Rakovnicku v roce 2019.

Odpovědi na otázky ohledně tesání:

Zdroj: Youtube

„Velmi poškozený objekt jsme zachránili, jak se říká, za pět minut dvanáct. Přístup k objektu byl jen ze dvou stran, konstrukce byla nahnutá o čtyřicet centimetrů, krov byl částečně zřícený. Museli jsme neustále hlídat, aby nám to nespadlo na hlavu. O propadlé klenbě pod nohama ani nemluvím,“ vzpomíná František Ungr.

Ručně a původními metodami

Práci František Ungr vždy dělá ručně a původními metodami. Snaží se zachovat co nejvíce původního materiálu a k práci používá vždy repliky původního nářadí. Na historických stavbách člověk zjistí, co vše jde udělat jednoduchými nástroji, a někdy je to, podle něj, i rychlejším a levnějším řešením, než je strojní výroba.

„Používám věrnou repliku středověké sekery, tzv. bradatice, kterou koval Jaroslav Veselý, s nímž máme společný projekt S.E.N., což znamená Studium, Experimenty, Nástroje. Jde o projekt znovuobjevování původních technologií a jejich navracení do života. V jeho rámci už vzniklo spoustu nástrojů, se kterými jsme se museli naučit zacházet,“ říká František Ungr.

První sekery:

Zdroj: Youtube

Inspiraci nacházejí převážně v archeologických nálezech a starých ilustrací řemeslníků. Nejde ale vždy jen o nářadí. Co by byli tesaři bez kovářů a kováři zase bez uhlířů. Minulý rok proto vyráběli dřevěné uhlí v milíři a poté ho zkoušeli v kovářské výhni.

Chce to léta praxe

„Letos nás, bohužel, opustil guru všech tesařů mistr Petr Růžička, který se věnoval experimentální archeologii a opravám dřevěných konstrukcí. Výroba nástrojů začíná výběrem vstupního materiálu přímo v lese. Pak je potřeba zvládnout alespoň základy geometrie, základní obsluhu a broušení ručního nářadí. Ostatní už jsou dlouhá léta praxe. Ve školách se tomu nikdo nenaučí,“ říká František Ungr.

Dřevo kartáčovali nylonovým leštícím kartáčem a natírali směsí lněného oleje a včelího vosku.
Postel, která přežije generace. Čech ji vyrobil z trámů, které našel na dvorku

Každý historický objekt v sobě ukrývá hmatatelné stopy umu, řemeslné zručnosti a výtvarného cítění svých stavitelů, ale i historické materiály a technologie, jež jsou už dnešní průmyslového době vzdálené.

Nebourá, ale rozebírá

„Při rekonstrukci objektu je nejdůležitější pokora a potlačení vlastního ega. Všichni investoři, kteří byli v průběhu obnovy maximálně pokorní, dnes vlastní nádherně zrekonstruované domy, které jim poskytují atmosféru a genius loci dob dávno minulých,“ uvádí František Ungr.

Skřítkové tesaři vylezte z mechu:

Zdroj: Youtube

„Historické konstrukce by se měly opravovat technologií, jakou vznikaly. Dělám jenom opravy, žádné novostavby. Nebourám, ale rozebírám. A pak se snažím konstrukce vrátit zpět do takového stavu, v jakém původně byly. Neznalost a ignorování tradičních řemesel a technologií, může mít za následek nenávratné poškození a postupnou ztrátu autenticity historického domu,“ dodává František Ungr.


Nahrává se anketa ...

Pracovně má před sebou spousty výzev, například opravu krovu zámku Pravonín na Benešovsku a spousty roubenek na něj čekají v pořadníku.

Své umění si nenechává jen pro sebe. Rád své zkušenosti předává dál, což je podle něj jediná cesta, aby ruční práce nezanikla. Každoročně proto začátkem léta pořádají putovní akci Setkání tesařů či workshopy a kurzy zaměřené na konkrétní téma.

Co se v mládí naučíš …

Youtube kanály o tesařině, bohužel, většinou nejsou v češtině. Snad taky trochu přispěju k prezentaci řemesla, dělám pro to, co můžu. Mé příspěvky najdete na kanále Skřítkové tesaři nebo na facebookové skupině se stejným názvem,“ uzavírá František Ungr.

Facebook Deník Styl je tu pro každého.Facebook Deník Styl je tu pro každého.Zdroj: Deník/Denisa Lottmannová