Váš gól proti Přerovu byl už šestým během čtyř utkání. Jak jste zatím spokojen se svou bilancí?
Spokojen jsem, ale moje góly jsou především zásluhou hry celého týmu. Já už jsem pak jenom ve správný čas na správném místě.

Tato vaše přednost je ale dostatečně známá a zřejmě i proto si vás trenéři žádají do svých týmů. Jste rád, že hrajete zase doma?
Určitě, do Orlové jsem se vrátil rád. Potěšilo mě, že si na mě zdejší lidé vzpomněli a rád zase spolupracuji s trenérem Flašarem. Známe se z našich předchozích působišť z Prostějova, ostravské Sarezy, ale i Havířova, kde jsem krátce pobyl.

Co rozhodlo o vašem příchodu do Orlové?
Peníze. V Polsku mi Sosnowiec už nějakou dobu dlužil a nechtěl jsem neustále čekat, až se všechno vyřeší. Přišla nabídka z Orlové a domluvili jsme se téměř okamžitě.

Jak se vám jeví zdejší kádr?
Hodně slušně. Máme vyrovnanou dvojku gólmanů, což je základ. Teď se momentálně více daří Michalu Gleichovi, ale chvíle Dušana Šafránka určitě také přijdou. Líbí se mi, jak je mužstvo sestavené. Co jsem tady, všechno klape včetně dobře stanovené taktiky. Jsem zatím maximálně spokojen.

Zkuste srovnat polskou extraligu, odkud jste přišel a druhou českou ligu.
Kvalita je tam i tam. Také v Polsku jsou k vidění šikovní polští hokejisté, potřebnou úroveň pak dodávají cizinci, Češi nebo Slováci. Naše druhá česká liga ale nabízí více atraktivních i kvalitnějších zápasů. V Polsku se začíná hrát vlastně až v play off.

Před časem se říkalo, že kdo chce postoupit o soutěž výše, musí mít v kádru Luku. Platí to pořád?
To si pamatuju (smích). Je fakt, že už jsem postoupil s juniorkou Orlové, Sarezou, Prostějovem i Karvinou, ale nepřeceňoval bych to. Měl jsem štěstí na spoluhráče.

Mládežnické kategorie jste si zahrál v Třinci. Proč jste se neprosadil v domácí extralize, potažmo více v I. lize?
Těžká otázka. Asi jsem neměl takové štěstí na trenéry jako jiní, kteří tu šanci dostali. Možná jsem se někomu nehodil do mužstva. A plácat se někde za pár šupů mě taky nebavilo. Mrzí mě to. Neřekl bych, že bych byl horší hokejista než spoluhráči, se kterými jsem kdy hrával, ale občas to tak prostě chodí.

Máte ještě ambice zahrát si nejvyšší české soutěže?
Tak to pozor, ještě bych chtěl s hokejem něčeho dosáhnout, nejsem zase tak starý (smích). Aspoň prvoligové ambice samozřejmě mám. Bylo by krásné naplnit tento cíl s Orlovou, to bych byl opravdu hrozně rád.