Již dlouhá léta je nezbytnou součástí fungování klubu, protože opravuje výstroj hráčům všech věkových kategorií. Za několik desetiletí se stal i jakýmsi maskotem klubu a mezi trenéry i hráči mu nikdo neřekne jinak než Janko.

Odkud pocházíte?
Narodil jsem se na Slovensku v okrese Trenčín.

Kdy jste přišel do Karviné? Co vás sem přivedlo?
Přišel jsem tady za prací v roce 1965. Dostal jsem místo na šachtě, pracoval jsem jako horník v dole ČSA. Pak jsem tady dostal byt a od té doby jsem tady zůstal.

Jak jste se dostal do hokejového klubu?
Můj syn začal hrát hokej v roce 1975. Někdy v té době jsem měl v dole pracovní úraz a musel jsem odejít do důchodu. Od té doby se pohybuji tady na zimním stadionu. Začal jsem pomáhat trenérům. Například jsem vykonával funkci vedoucího mužstva u mládežnických týmů, hlavně u dorostu. Později jsem začal opravovat výstroj a to mi vydrželo dodnes. Opravoval jsem věci všech hráčů, od nejmenších dětí až po členy A-mužstva.

Na kterou dobu v klubu nejraději vzpomínáte?
Určitě na 90. léta. To bylo pro karvinský hokej asi nejlepší období. Hrála se tady první liga a byla zde i početná a silná žákovská družstva. Dneska už to tak slavné není. Děti se spíš než hokeji věnují počítačům. O náš sport není zájem.

Co všechno opravujete?
Co se dá, jde především o nýtování bruslí, zašívání hokejových rukavic, vest a další výstroje. Často také opravuji poškozené holenní chrániče, betony brankářů a přilby.

Co byste si přál do příštího roku?
Aby rodiče přivedli víc dětí hrát hokej a aby se karvinský hokej celkově zvednul. Hlavně ať ten další rok prožijeme ve zdraví.

Ondřej Monski