V sezoně 1995/96 to ještě neplatilo. Karvinští vyhráli druhou ligu a na rok se objevili v lize první, kde si zahráli atraktivní derby s Havířovem. V té době dokázali dokonce porazit nynější extraligové celky z Brna, Liberce či Karlových Varů. Jenže soutěž se Karviné udržet nepodařilo a spadla do druhé ligy, posléze dokonce do krajských soutěží. Od roku 1999 už se jen jednou povedlo Karviné vybojovat alespoň druhou ligu (sezona 2007/08).
Přitom karvinský hokej zažil mnohem slavnější časy. Předchůdce SK Karviná, tedy Baník ČSA, byl založen v roce 1963 sloučením tří hokejových celků ve městě – Rudé hvězdy, Baníku 1. máj a právě Baníku ČSA. A již v roce 1968 se klub dostal z krajského přeboru do kvalifikace o druhou ligu a hned v následující sezoně zažil dokonce účast v kvalifikaci o I. ligu. Tehdejší zápasy sledovaly davy diváků. To Karviná psala nejslavnější kapitoly své historie.
Jenže momentální situace v karvinském hokeji zůstává spíše neutěšená. Klub bojuje především s marnou snahou získat generálního sponzora, jako se to daří nebo dařilo okolním celkům v regionu.
Současný předseda SK Karviná Pavel Zemánek k tomu podotýká: „Samozřejmě, že absence generálního sponzora má na naše postavení vliv, v této souvislosti je ale třeba také upozornit na fakt, že hlavním sponzorem by v případě tak nákladného sportu jako je lední hokej mělo být především město. Alespoň v případech okolních klubů, kde muži hrají pořádnou soutěž, tomu tak je,“ podotkl Zemánek a dodal, že město může také přispěchat s pomocí karvinskému hokeji. „Pokud položí základ financí, pak se na něj mohou nabalovat další a další sponzoři. Řekněme si na rovinu, hokej v dnešní době nelze provozovat za dva miliony na sezonu,“ upozornil správně Zemánek.
Kromě absence významných obchodních partnerů, kteří by zajistili průměrný druholigový rozpočet, se klub také potýká s nekompletní mládežnickou základnou. V letošní sezoně třeba vůbec nepřihlásil do soutěže tým juniorů. „Mládežnickou základnu opravdu kompletní nemáme, důvodem je skutečnost, že mladým hráčům umožňujeme starty v kvalitnějších soutěžích v Havířově, Orlové či Vítkovicích, aby zde kluci mohli výkonnostně růst. Krajská soutěž by našim juniorůmnic nedala,“ vysvětluje předseda SK Karviná.
Tak je tomu i v případě dalších šikovných mládežníků, kteří v Karviné valnou perspektivu nevidí. Alespoň do té doby, než se hokej ve městě znovu výrazně zvedne. „Děláme pro to vše, sháníme peníze, kde se dá. Divák v Karviné nechce vidět zápasy krajského přeboru, ale druhé ligy. A i tam chce vidět hrát mužstvo důstojnou roli,“ upozorňuje Pavel Zemánek.
V takových případech by jistě návštěvy na největším zimním stadionu v okrese přesahovaly dvě tisícovky diváků. V případě derby zápasů s Orlovou či Havířovem by tento počet mohl být bez problémů troj či dokonce čtyřnásobný. „Tohle bychom si samozřejmě přáli. Chtěli bychom Karviňákům dopřát i hokejovou zábavu, proto také o druhou ligu usilujeme,“ ujistil Zemánek.
Vidět etablovat se Karvinou v II. lize by jistě potěšilo i slavné legendy místního hokeje. K těm bezesporu patří bývalí hráči Miroslav Fryčer, Ernest Bokroš, Milan Maruška, Vítězslav Ďuriš či Svatopluk Herrmann. Našla by se ale i další známá jména, která v Karviné hokejově vyrůstala a později brázdila extraligová kolbiště, jako například Javín, Prorok, Cartelli, Sikora či aktuálně Szturc. Ti všichni mohou společně s fanoušky na plodná období karvinského hokeje jen vzpomínat. Ale snad se Karviná dočká brzy zase lepších hokejových časů…