Karviná v minulém týdnu plnila stránky novin a hokejové servery, když prohrála rekordně 5:18 v Kopřivnici. Pak ale doma dokázala přetlačit Břeclav. „Snad se zase nastartujeme. Potřebujeme už znovu začít sbírat body jako v první čtvrtině," přál by si mladý Lotyš.

Jak jste viděl poslední zápas?
Myslím, že jsme odehráli dobrý zápas. Jsou to důležité tři body, výkon byl diametrálně odlišný než ten poslední.

No právě. Jak jste se vlastně zvedali psychicky po té rekordní prohře v Kopřivnici?
Myslím, že v tom zase takový problém nebyl. Každý dělal, co mohl, aby se soustředil na nejbližší zápas. V Kopřivnici jsme podle mě nebyli vůbec připraveni ke hře, proto jsme vysoko prohráli. Já osobně jsem třeba nedělal nic zvláštního, prostě jsem se snažil hrát zase svou hru a nemyslet na to.

Jak se stane, že se lotyšský hokejista objeví ve třetí nejvyšší české soutěži?
To je dlouhá story (směje se).

Máme čas, povídejte…
Jednoduše, hrál jsem hokej doma, ale pro mladého hráče u nás je téměř nutné zkusit hokej v Evropě. Ona totiž v Lotyšsku existuje prakticky jen jedna soutěž. I když je tam hokej sportem číslo jedna, není tam zase tak široká základna hráčů. Ti nejlepší jsou v KHL, nebo jdou do ciziny. Domácí soutěž postrádá kvalitu. Kdo se chce vyhrát, zkouší štěstí v zahraničí. Proto jsem taky po absolvování juniorky zkusil štěstí venku a nyní jsem v Karviné, které chci pomoci k co nejlepším výsledkům.

Vy jste byl dokonce v širší nominaci své země v mládežnických výběrech. I to vás přimělo zkusit štěstí v Evropě?
Ano, přišel jsem se vyhrát, abych se posunul na vyšší level.

Daří se to?
Snad ano, ale potřeboval bych více trénovat. Byl jsem zvyklý být dvě tři hodinky denně na ledě. Ve druhé lize je to trochu problém, protože tolik času tady nedostaneme. A třeba jedna hodina ledu je hrozně málo, potřeboval bych víc.

Arturs Logunovs.

V čem byste se potřeboval ještě zlepšit?
Trenéři mě nabádají, abych více střílel, takže střelba. Určitě by to chtělo i víc branek. A samozřejmě bruslit, to je základ, v tom se ale může lepšit každý.

Jak jste zatím spokojen se svým osobním účinkováním v Karviné a jak můžete být spokojeni, či spíše nespokojeni, jako tým?
Máme lepší a horší momenty, jednou jsme dole, jednou nahoře. Ale samozřejmě jsme si představovali lepší výsledky.

Máte nějaký hokejový vzor?
Líbí se mi Jeňa Malkin.

Takže se ani neptám na oblíbený klub…
Jasně, Tučňáci z Pittsburghu.

A váš hokejový cíl?
Ten mám hodně vysoko. Extraliga, NHL, KHL. Chtěl bych se hokejem jednou živit, tak to musím vzít postupně, nejprve druhá, pak první česká liga a možná extraliga.

Jak ho vidí trenérArturs je ještě mladý, takže prostor pro zlepšení tady podle mě je. Ještě má vše před sebou, ale musí na sobě pořád tvrdě pracovat, hlavně ve střelbě a bruslení. Pokud by se dostal do vyšší soutěže, tak tam už se pochopitelně trénuje víc a náročněji. To by ale uvítal, protože je na to zvyklý. Hokejově by mu to prospělo. Já věřím, že se brzy najde tým, který ho vyzkouší a angažuje a on bude moci dál hokejově růst.
                                                                                                                                        Jaroslav Spodniak, trenér SK Karviná