Dvaadvacetiletý útočník havířovského AZetu Jakub Kotala dal v šesti zápasech čtyři góly, poslední utkání ale nedohrál. Nejprve byl vyloučený za strkanici se slovinským bekem Žigou Pavlinem, následně dostal osobní trest za nesportovní chování, zamířil do kabin a cestou z ledu ještě stihl zahodit hokejku. „Nic se nestalo, nedošlo k žádné bitce a najednou jsem měl po zápase. Mrzí mě to o to víc, že to bylo takové utkání, na které se těším celou sezonu, a stalo se toto. Kvůli ničemu,“ řekl zklamaně Kotala.

Vyhrocená série je minulostí. Už vyprchalo zklamání z vyřazení?

Bereme to tak, že jsme za sebou nechali nějakou práci. Ale myslím, že jsme je mohli vyřadit, kdybychom byli zkušenější. Mohlo se to podařit. Před sérií jsem nepochyboval o tom, že je dokážeme potrápit a stále nás mrzí, že už sezona skončila.

České Budějovice byly velkým favoritem. Možná ani nečekaly, že jim tolik zavaříte…

Čekali jsme, že je potrápíme, celou sezonu jsme totiž s týmy ze špičky hráli dobré zápasy. Sedělo nám to a dokázali jsme je i porážet. Věřili jsme si na ně.

Vy jste poslední zápas kvůli trestu nedohrál. Nejprve jste zamířil na trestnou a poté do kabin. Co se vlastně stalo?

Já sám ani nevím, nikdo mi nic neříkal. Pavlin do mě vletěl, já jsem se ale prát nechtěl. Asi za nějaké posunky na sebe jsme dostali desítky. Moje chyba byla ta, že jsem na trestné lavici neudržel nervy, šel jsem mu něco říct a za to asi padla další desítka. Bylo to zbytečné, ale ani rozhodčí to neudělal moc šťastně.

Cestou do kabin jste zahodil hokejku. Vřelo to ve vás hodně?

Kdo mě zná, tak ví, jaký jsem. I v kabině byly nějaké rozbité věci, emoce tam byly velké.

Vyjádřili se k incidentu i spoluhráči nebo trenér?

Nikdo mi nic neříkal. Kluci to nechápali a sami nevěděli, za co byl ten trest. Ptali se mě, co se vlastně stalo. Trenér samozřejmě nadšený nebyl, bylo to zbytečné vyloučení. Ale prostě se to stalo. Chtěli nás vyprovokovat už od začátku, speciálně možná i mě, protože ví, že mi nervy pořád pochodují.

Motor vám v zápase vyřadil dva hráče. Nemohl být váš incident vyústěním toho všeho, co se na ledě dělo?

To bych úplně neřekl. Ty zákroky jsem pořádně neviděl. Ale s Pavlinem jsme na sebe křičeli už od prvního zápasu, bylo to mezi námi vyhrocenější. I před bránou jsme si pokaždé něco řekli. Spělo to k tomu, že se něco takového stane. Kdybychom se férově poprali, tak nikdo neřekne ani slovo. Ale já jsem se snažil udržet emoce, ať neoslabím tým a zničehonic to pro mě skončilo.

Pro tým to byla velká rána. V sérii jste dal čtyři góly, cítil jste se dobře?

Vždy jsem rád, když dám nějaký gól. V play off ale vůbec nejde o to, kdo ho dá. Byl jsem úplně stejně šťastný, jako když se trefil někdo jiný.