„Jsem tady od první třídy, takže za tu dobu už jsem se něco naučil,“ přiznal čtyřiadvacetiletý útočník, který prošel mládežnickými výběry Kladna, krátce působil i v pražské Kobře a Hodoníně. Letos už patří k nejproduktivnějším hráčům Orlové.
Orlová se definitivně zachránila ve druhé lize. Je to velká úleva?
Určitě ano. Nikdo totiž nechtěl hrát o záchranu v nevyzpytatelné baráži. Věřili jsme ale, že se dokážeme zachránit, a jsme rádi, že jsme to dokázali potvrdit.
Vám se v posledních zápasech bodově dařilo. Jste se sebou spokojený?
Máte pravdu, nějaké body jsem v posledních zápasech udělal, ale moc spokojený se sebou nejsem. Mělo by to být lepší. Ale to k tomu patří, každá sezona se vždy nepovede.
Jak jste v Orlové vůbec ocitl? Co vás tady zlákalo?
Sedm týdnů před startem ročníku jsem byl v Benátkách nad Jizerou. Jenže tam jsme se nakonec nedohodli a sezona už začala. Zavolal jsem proto orlovskému prezidentovi Maroszovi a domluvili jsme se.
Už víte, jestli v Orlové budete pokračovat i příští rok?
To se zatím neví. Ještě jsme to neřešili.
Narodil jste se v Arménii. Už v mládí jste ale hrál za Kladno. Jak jste se dostal do Česka?
Můj táta je Armén, odjel však do Česka za prací. Když mi bylo sedm let, tak jsme za ním přijeli a už jsme tady zůstali.
Poslední dva roky jste hrál za arménský Jerevan. Jaké to bylo angažmá?
Hráli jsme druhou běloruskou ligu. Tento tým založila na dva roky Arménská federace ledního hokeje. Důvodem bylo, aby měl každý hráč odehraný rok a půl za tým své země a aby potom mohl jet na mistrovství světa čtvrté divize, na které se Arménie v příštích letech chystá.
Věříte, že se do reprezentace dostanete i vy?
Čekám na to každý rok. Ale ta šance ještě nepřišla, tak doufám, že to bude už brzy.
Jaká je vůbec úroveň arménského hokeje? Je tam populární?
Jelikož jsme byli jediným týmem, který zastupoval Arménii, a ještě k tomu jsme měli domácí stadion na běloruské půdě, tak bych řekl, že hokej v Arménii ještě moc populární není.
Co ví Arméni o českém hokeji? Znají nějaké naše hráče?
Asi jako celý svět znají číslo 68 a Jaromíra Jágra. Více však nevím, dlouho jsem tam nebyl. Do Arménie jsem se totiž ještě nemohl vrátit, ale jakmile bude možnost, určitě tam pojedu.
