Jedenatřicetiletý borec se starty ve slovutné NHL může být letos spokojený. „Doma mám pohodu a opravdové rodinné zázemí, možná se to taky promítá do pohody na ledě," uvažuje u havířovských fandů oblíbený „Kaňour".

Petře, víkendový zápas se Šumperkem (6:5) přinesl přestřelku, ale i těžkou bitvu, je to tak?
Se Šumperkem je to vždy těžká bitva. Oni nás letos třikrát porazili, nedaří se nám na ně. Hrají takový divný hokej nahoru dolů, který nám vyloženě nesedí. Až teď nám to konečně vyšlo.

Vy jste se opět prosadil střelecky a načal tak už třetí desítku gólů! Jak vnímáte vaši letošní střeleckou potenci? Jen připomenu, že tolik gólů v jedné sezoně jste dal naposledy za juniorku Sparty…
Vážně? Ale asi jo, je to možné. No, jak to vnímám? Asi nijak zvlášť. Já nejsem ten typ, co by honil osobní statistiky. Je mi vlastně jedno, jestli za výsledkem 5:4 pro nás bude zapsán jeden můj gól, nebo tři, anebo žádný. Důležité je, co bude po šedesáti minutách svítit na ukazateli skóre.

Snad se neurazíte, ale v týmu patříte k nejstarším. Jak to, že vám to tak jde? A nepadají k tomu na vaše konto v kabině nějaké vtípky?
No, musím přiznat, že na začátku sezony jsem byl vůbec nejstarší. Když jsem přišel na startu přípravy do kabiny, tak jsem si připadal jako otec většiny hráčů. Ale přišel k nám gólman Laco, tak mě pozice nejstaršího borce zbavil (smích). A taky je tady vlastně od prosince i Péťa Punčochář, ten je taky o pár měsíců starší. No a proč mi to tak jde? Možná je vidět, že i ty zkušenosti jsou k něčemu dobré (úsměv). Ono to hodně souvisí i s domácí atmosférou. Aktuálně si doma užívám opravdové rodinné zázemí, mám klid a pohodu a můžu se jen soustředit na hokej.

V pondělí čeká AZ další důležitá bitva o play off s Přerovem. Prosadí se Petr Kanko (v bílém) znovu střelecky?

V pondělí vás čeká Přerov a další přímá bitva o klíčovou šestou pozici. Nabízí se paralela se Šumperkem. Také vás třikrát porazil a je na čase mu to vrátit…
To by bylo pěkné. Přerov ale hraje jinak než Šumperk, víc silověji, na to se musíme připravit a více zabrat v okolí branek. Před naší to více čistit, před jejich se tam důrazněji tlačit.

V letošní sezoně jste se stal rovněž asistentem trenéra Tomáše Potěšila u mladšího dorostu. Co vás přimělo zkusit práci s dětmi?
S nabídkou přišel vlastně Patrik (sportovní manažer Rimmel – pozn. aut.) a mně se to zalíbilo. Stejně bych se v budoucnu rád motal kolem hokeje v jakékoliv roli a udělat si trenéřinu není na škodu. Musím Tomáši poděkovat, protože se od začátku vědělo, že časově to bude těžké skloubit, jelikož se mi dost zápasů dorostu kryje s těmi v lize. On to ale pochopil a je v tomto ohledu vstřícný. Já zase když můžu, taky se snažím pomoci. Už jsem slyšel, že je to snad nejpovedenější sezona mladšího dorostu v historii, ale rozhodně si nemyslím, že by to bylo mnou. Je to především práce Tomáše. Já jen pomáhám a chytám postřehy. Ale je samozřejmě příjemné být součástí týmu, kterému se daří. Taky si rád slíznu pochvalnou smetánku (smích).


Vážení čtenáři, Deník na svém webu nemusí zveřejňovat celý obsah novin a celé znění všech článků. Ucelené zpravodajství z regionu, domova i zahraničí, kultury a sportu, a také rubriky zábavy, osobní inzerce nebo speciální přílohy najdete v tištěném vydání Deníku nebo ve zlevněné předplacené internetové verzi.
Aplikaci e-paper (elektronické vydání novin) najdete ve spodní části těchto webových stránek. Po připojení si tak můžete Deník v plném znění přečíst kdykoliv a kdekoliv na počítači nebo mobilním zařízení. Stránky i jednotlivé články můžete tisknout nebo archivovat.