V Havířově se před sezonou sešla řada odchovanců, kteří se velmi dobře znají už z mládežnických kategorií. Zapadnout mezi ně však nebyl pro Radka Veselého žádný problém.

„Kluci jsou tady super, v kabině je skvělá parta,“ uvedl dvaadvacetiletý útočník Radek Veselý, jenž kádr AZetu posílil před sezonou z Benátek nad Jizerou.

V úvodu sezony patří k neproduktivnějším havířovským útočníkům. „Ale vždy to může být ještě lepší,“ říká Veselý, který startoval na mistrovství světa osmnáctek, dvacítek a na kontě má i dvacet zápasů v základní části extraligy.

Po skvělém vstupu do sezony nastal herní propad. Pošli jste si krizí?
Krizí bych to nenazýval. Ale v těch zápasech jsme tahali za kratší konec. Začali jsme dostávat více gólů a trochu nás taky trápila koncovka. Probrali jsme to u videa, ale žádná panika nevypukla. Je začátek sezony, není důvod zmatkovat. Hodně nám pomohl zápas s Ústím, který jsme vyhráli.

Loni jste působil v Benátkách nad Jizerou, jak jste se dostal do Havířova?
O havířovské nabídce mě informoval agent. Vzal jsem ji a udělal jsem dobře. Jsem tady maximálně spokojený.

Máte také extraligové zkušenosti z Chomutova. Jak na toto angažmá vzpomínáte?
Nevzpomínám na to špatně, byla to má první extraligová zkušenost, ale nerozešel jsem se tam úplně v dobrém. To za tím nechává menší skvrnu. Teď je Chomutov v krizi, ale snad se z toho vyhrabou, kádr na to mají.

Jste odchovancem Slavie, proti které v Chance lize nastupujete. Máte během těchto zápasů extramotivaci?
Beru to jako normální zápas, speciální motivaci nemám. Většinu kariéry jsem totiž strávil v Chomutově. Vzpomínky na Slavii samozřejmě mám, ale nijak extra to nevnímám.

Před dvěma lety jste krátce hrál i ve Finsku. Jak se vám tam líbilo?
Byla to super zkušenost, porovnání se zahraničním hokejem je vždy přínosné, ale angažmá se mi nevydařilo. Odehrál jsem jen devět zápasů a dal jeden gól.

Chtěl byste si ještě v cizině zahrát?
Pro tuto chvíli jsem se rozhodl, že bych se chtěl pořádně usadit v Česku. Rád bych se vrátil se do extraligy, snad na ni ještě mám a prosadím se do ní zpátky. Až potom bych mohl jít případně ven, musím totiž přiznat, že cizina mě pořád láká.