První festival patřil Havlovým hrám a vstupenka byla i propustkou do Polska

Jak se píše na internetových stránkách festivalu, vznikl jako spontánní iniciativa členů polsko - československé Solidarity a Občanského fora v roce 1990. „Po listopadu osmdest devět se nás scházela skupinka lidí z nichž někteří byli členy OF a někteří ne. Nejčastěji se hovořilo o polsko-české spolupráci. Nejlepší se pak jevil návrh udělat společný česko-polský divadelní festival,” vrací se ve vzpomínkách dvacet let zpátky současná ředitelka festivalu Gertruda Chowanioková, která u zrodu festivalu byla.

„Tehdy také Jakub Mátl, který je společně s Jerzym Kronholdem považován za zakladatele festivalu, řekl, že by tedy mohl být věnován hrám Václava Havla jehož tvorbu tady ve Slezsku znal málokdo,” pokračuje Chowanioková. Zahrát Havlovy hry tehndy přijela tato divadla Teatr Powszechny - Warszawa, Teatr 38 – Kraków, Státní divadlo Ostrava, Divadlo F.X.Šaldy –Liberec,Těšínské divadlo, Divadlo SNP Martin.

Festival se, stejně jako dnes, konal na obou stranách řeky Olše, jenže tehdy to bylo něco úplně nového a fantastického, což si dnes při zcela otevřených hranicích málokdo uvědomuje. „Vstupenka na festival totiž sloužila jako propustka do polské části města. A zájem o festival byl veliký, neboť zde byl hlad po podobných akcích,” připomíná Chowanioková a dodává, že do organizování se všichni vrhli s nadšením a chutí. „Nebyl to žádný stereotyp, bylo to vzrušující,” konstatuje Chowanioková

První festival byl třídenní a hrálo se nejen v divadle, ale třeba taky v tělocvičně. „Když jsme viděli plná hlediště hlavně mladých lidí, byli jsme nadšení, řekli jsme si, že by byla škoda kdyby se festival nekonal i příští rok a tak vlastně vznikla tradice jej pořádat,” vysvětluje Chowanioková. V následujících létech se stal průkopníkem ideje společných setkávání divadelníků a diváků regionu střední Evropy.

Festival, který nestojí na hereckých hvězdách

Téma „hranice jako překážky v svobodné komunikaci obyvatel Evropy“ se stalo pro festival určující. Hranice divadelních žánrů, hranice v komunikaci mezi hercem a divákem, hranice divadelního experimentu – to bylo to, co se dramaturgie festivalu po celá léta snažila prezentovat v různých, mnohdy až kontroverzních představeních, často na hranici divadelního, výtvarného či hudebního umění. „Nidky jsme prvoplánově nešli po hereckých hvězdách a nikdy o nich tento festival ani nebyl a ani nebude. Vždy nám šlo spíše o kvalitní představení, které klidně mohly být o kontroverzní, ale vždy musely zapadat do dramaturgické linky festivalu,” uvedla Chowanioková.

Hranice byla nosnou ideou až do momentu vstupu České, Polské a Slovenské republiky do Evropské unie v květnu roku 2004. Tehdy se festival přejmenoval na Mezinárodní divadelní festival Bez hranic.

Bez nadsázky je možno konstatovat, že Mezinárodní divadelní festival Na Hranici - Bez Hranic, se stal přirozeným realizátorem myšlenek, které jsou dnes pro velkou část Evropy samozřejmostí – svobodného šíření kultury a ničím neomezeného pohybu obyvatel středoevropského regionu. „Vždy nám šlo o setkávání lidí, o porozumění mezi Čechy, Poláky a Slovánky. Snad i proto divadelní představení netitulkujeme, neboˇt věříme, že jako slovanské národy bychom si měli rozumět,” je přesvědčena Chowanioková.

Festival, jako středoevropská kulturní iniciativa je zařazena Ministerstvem kultury ČR do akcí realizovaných v rámci předsednictví ČR v Radě EU. Každoročně festivalu poskytují záštitu ministři kultury ČR, PR, SR, divadelní a kulturní instituce celostátního významu.

Každoročně odborná komise složená z teoretiků a znalců divadla uděluje hlavní cenu, kterou je Zlomená závora a jež má tvar hraničního červeno-bílé závory, která je však udělána jako houpačka.

KDO SE MŮŽE POCHLUBIT, ŽE ZA TY ROKY ZÍSKAL HLAVNÍ CENU FESTIVALU ZLOMENÁ ZÁVORA? ZDE JE SEZNAM VÝHERCŮ:
1993 „Don Šajn” - Tradičné bábkové divadlo v Banské Bystrici
1994 „Czarna Julka” - Těšínské divadlo – Scena Polska, Český Těšín,
1995 „Cyrano z Bergeracu” - Divadlo Astorka – Korzo '90 + Štúdio S, Bratislava
1996 „Dr. Faustus” - Teatr im. S. I. Witkiewicza w Zakopanem
1997 „Její Pastorkyňa” - Městské divadlo, Zlín
1998 „Velkolepý paroháč” - Divadlo v Dlouhé, Praha
1999 „Bianka Braselli – Dáma se dvěma hlavami” - Teatro Tatro, Nitra,
2000 „Stoličky” - Slovenské národné divadlo, Bratíslava
2001 „Aria Spinta” - Déja Donne, Praha
2002 „Racek” - Klícperovo divadlo, Hradec Králové
2003 „Howie i Rookie Lee” - Teatr Rozmaitości, Warszawa
2004 „Rewizor” - Teatr Dramatyczny Wałbrzych oraz "Push up" 1-3 teatru z Pragi
2005 „Córka Fizdejki” - Jan Klata
2006 „Prorok Ilja" - Teatro Tatro Nitra
2007 „Baldanders" - Białostocki Teatr Lalek
2008 CSÖDCSICSERGÖ Divadelní společnost Hólyagcirkusz Társulat

Alternativní scéna hlavně pro mladé, ale nejen pro ně

Když nejde Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi, praví známé přísloví. Aby organizátoři k divadlu a k divadlenímu festival Bez hranic přitáhli i ty, které zatím múza Thálie neoslovuje, vytvořili druhou scénu festivalu. A samozřejmostí pak jsou doprovodné akce jako výstavy a hudební vystoupení. „Ta se nejprve jmenovala Hyde Park a její koncepce se v průběhu let měnila. V posledních letech nese druhá alternativní scéna název Off ,” vysvětluje ředitelka festivalu Getruda Chowanioková.

Scéna Hyde Park se poprvé na festivalu objevila přesně před deseti lety. „Cílem bylo a je nabídnout nejen hry kamenných divadel v klasických sále, ale umožnit divákům shlédnout tak trochu jiné divadlo, hudební produkci či zážitek z výstavy,” říká Chowanioková.

Alternativní scéna a doprovodné akce se zaměřují na mladé diváky, kterým klasické divadlo až tak moc neříká, a dávají přednost jiným kulturním zážitkům. „Doprovodné akce jako koncerty opět kvalitních a přitom neprofláklých muzikantů či různé performace od výtvarných až po divadelní jsou cíleně zaměřené hlavně na studenty, ze kterých si chceme „vychovat” diváky festivalu, ale samozřejmě nejen pro ně,” říká ředitelka festivalu.

Festival také za těch dvacet let vykročil hrdě do ulic rozděleného města. Lidé měli možnost potkávat komedianty přímo v ulicích, divadlo se odvážně vrhlo na dlažbu starých ulic všanc všem, kteří je náhodou potkali. A letos chce alternativní scéna vyjít ještě více vstříc případným divákům.

Letošní Projekt OFF - alternativní scéna není alternativní scénou divadelního festivalu. Je to letos samostatný projekt s vlastní koncepcí a s naprosto rozdílnou dramaturgií oproti bývalým Hyde Parkům nebo přehlídkám amatérských divadelních souborů.

„Zatímco v minulých létech OFF program byl doprovodnou akcí a byl zcela připravován profesionálním týmem placených pracovníků kulturních institucí v letošním roce je plně příprava i realizace v rukou studentů a občanských sdružení. Studenti a dobrovolníci tvoří větší část organizačního týmu, ale zároveň jsou i účinkujícími, jsou autory happeningů, spolutvůrci workshopů a prezentují výsledky své tvůrčí činnosti. Nejsou tedy jen odběrateli, jak tomu bývalo v minulých létech, ale podílejí se plnohodnotně na dramaturgii a organizaci a prezentaci,” vysvětluje letošní novinku Chowanioková.

Studenti vydávají od března svůj vlastní časopis o připravovaných akcích, o vzájemných vztazích a znalostech, pořádají ankety, informují o připravovaném projektu.

Jako laitmotiv se celým Offem nese pokus o sebevyjádření, sebepoznání v kontextu umění a vzájemného „setkávání se v „hraničním prostoru”. Návštěvníci se mohou těšit na vskutku kuriózní zážitky. „Diváci se mohou především těšit na šokující a překvapující happeningy, které je mohou potkat kdekoliv. Je zde ovšem také řada vynikajících divadel. Je možné vidět bytové divadlo například Havlova Audience, bude hrána opravdu v bytě. Po představeních budou diskuse. Pro ty, jež mají rádi jenom podívanou, velké show je připraven Benátský karneval, který se bude konat v Těšínských Benátkách, se vším, co k němu patří v podání divadla Gry i Ludzie. Diváci spolu s účinkujícími se také sejdou na časné, již ve čtyři ráno, snídani pod Zámeckým vrchem, kde mohou v klidu nechat doznít dojmy a zabrat se do diskuse," láká k návštěvě zajímavých akcí Chowanioková.

Připraveny jsou také zajímavé happeningy s výtvarným podtextem a poslední oblastí Off scény pak bude takzvané Létající kino, kdy se budou promítat dokumentární filmy na nejrůznějších místech ve městě. „Promítacím plátnem se například stanou stěny supermarketu či vězení,” prozrazuje Chowanioková.

Jevištěm se zkrátka tentokrát stane celé město. „Ve dvorcích, na nádraží, u supermarketu, v hasičárně, v tělocvičně, v parku, náměstích i ulicích, tam všude vás může něco překvapit, tam všude se bude něco odehrávat, tam se můžete střetnout s herci, výtvarníky, filmem. Pro pohodlnější a taky v případě nepříznivého počasí je připraveno divadlo a kulturní dům polském Těšíně,” zakončuje povídání o scéně Off Chowanioková.

Gabriela Cichá