Výstava seznámí návštěvníky s vývojem platebních prostředků, jak se vyvíjely od svých nemincovních počátků až k mincím novověkého mincovnictví tolarového období. Geograficky je zaměřena na území historického Těšínského Slezska, které po většinu sledovaného období náleželo k zemím Koruny české.

Vedle mnoha cenných exponátů jsou také výstižně charakterizovány různé dějinné etapy platebních prostředků. Z Těšínského Slezska zejména jako významného komunikačního území, pocházejí doklady a nálezy jak nemincovních platidel, tak rovněž mincí. K těm prvním se řadí nález sekerovité hřivny, jako formy velkomoravského platidla z hradiska v Chotěbuzi-Podoboře. Z lokality Zámecká hora v Těšíně pochází nález keltské mince. Keltové patřili k prvním, kdo na našem území mince razili. Antické období je doloženo nálezy převážně římských mincí, které dokumentují průběh a význam obchodní cesty Jablunkovským průsmykem. Středověké mincovnictví bylo tvořeno denárovým obdobím s hlavními mincovními typy denáry, brakteáty a feniky a grošovým obdobím, kterým středověké mincovnictví končí.

Denáry představují svým zpracováním jeden z nejkrásnějších dokladů románského umění a svými tématickými náměty dávají možnost poznání raného středověku. Grošové období vydalo nejslavnější českou mincí - pražský groš, který se stal vyhledávanou mincí ve středoevropském prostoru. Následující období tolarové bylo spjato se snahou o unifikaci měny a jeho hlavní jednotkou byly již strojově ražené stříbrné tolary.
Slezské mincovnictví je charakteristické mincovní produkcí roztříštěnou do jednotlivých knížectví. V Těšínském knížectví spadá největší rozmach ražby mincí do konce vlády těšínských Piastovců.

„Tato bohatá minulost Těšínského Slezska, která nachází odraz rovněž v nemincovních a mincovních nálezech je předmětem výstavy, která si zároveň klade za cíl ukázat mince jako významného svědka minulosti a pramen k jejímu poznání,“ uvádí autor výstavy Martin Krůl.
Výstava potrvá do 31. října.