Tvůrce havířovského Památníku životické tragédie a mnoha dalších památníků a děl se narodil 27. ledna 1911. Zemřel v březnu 1997. Podle rodinných příslušníků to byl úžasně chytrý a velmi pracovitý člověk. A také skromný.

O pracovitosti Franciszka Świdera dodnes svědčí jeho vitráže, četné obrazy nebo pomníkové skulptury a sochy. Kromě životického památníku také například Křížová cesta z lipového dřeva v kostele v Těrlicku, vitráž v kině Radost v Havířově, památník padlým druhé světové války v Karviné-Dolech a mnohá další díla na Jablunkovsku a Třinecku.

Některé z nich přitom mají samy o sobě velmi zajímavý příběh. „Na základní škole v Horní Suché Němci během druhé světové války nechali zamalovat obrazy na zdi. Svědomitý školník je barvou zamaloval tak, aby bylo možné je později odkrýt. Tchán je po válce restauroval stejnými barvami, kterými je původně kreslil. Ještě jich zbytky máme doma dodnes,“ popisuje snacha umělce Emilie Swiderová.

Franciszek Świder pocházel z velmi chudých poměrů. Narodil se a prakticky celý život prožil v Rajkové kolonii v Karviné-Dolech. Kolonie již dnes nestojí a před dvěma lety padl k zemi také dům, který byl posledním bydlištěm tohoto umělce. „Žil přitom sám, žena mu zemřela, když jejich synovi bylo necelých pět let, takže ho vychoval sám,“ popisuje život umělce na volné noze jeho snacha.

Ačkoli v rodině peněz nazbyt nebylo, rodiče přesto nenechali jeho talent zakrnět a poslali mladého Franciszka na uměleckou školu v Krakově. Tím to však neskončilo – dosáhl univerzitního vzdělání, když vystudoval pražskou Akademii výtvarných umění.

Kromě výtvarných děl se Świder věnoval také filigránsky přesné práci: tvorbě etiket na likéry v dnes již neexistující karvinské likérce nebo ilustracím – kdo zná knihu ´Z Adamowej dzichty´, může hodnotit.

V pátek 25. února je v Literární kavárně Noiva v Českém Těšíně připravena připomínka nedožitého výročí Franciszka Świdera. Jeho někdejší známí a pamětníci si připomenou jeho dílo i osobnost. Symbolicky: posledním, nedokončeným dílem