Ten, kdo neumí polsky, má smůlu – o hornictví, jeho zákonitostech na přelomu 19. a 20. století a o zdejším regionu si z pera tohoto spisovatele nic nepřečte.

Peníze na překlad sice jsou, ale je jich málo. „Sehnali jsme pouze částku z grantu potřebnou jen na překlad několika povídek z hornického prostředí. Ovšem nenašli jsme zatím finance na jejich vydání,“ řekla Helena Legowicz ze Sdružení přátel polské knihy.

Na přeložení celého díla, nebo alespoň některých knih, tak nemůže být v nejbližší době zřejmě ani pomyšlení. Zájemci si tak musí vystačit, alespoň prozatím, s polskými (resp. slovenskými) verzemi knih člověka, po kterém je mimo jiné pojmenována ulice v Karviné-Novém Městě.Problém je také s autorskými právy – ani ta totiž nejsou pro české verze (kromě zmíněných povídek) vyřízena.

„Morcinek sice byl krátce ženatý, ale neměl děti. A tak autorská práva drží v rukou potomci někdejší hospodyně spisovatele,“ popsala Helena Legowicz.

Alespoň na fotografie a dokumenty ze života je možné se přijít podívat do fryštátské pobočky regionální knihovny. A kdo se chce procvičit v polštině, může se i začíst do knih a povídek, nebo si vyžádat slovenskou knihu v rámci mezistátní knihovnické výpůjčky.

Gustaw Morcinek se narodil v roce 1891 v hornické kolonii Žabkov v Karviné. Původně pracoval v hlubinné jámě na šachtě, Sdružení katolických dělníků si ale povšimlo talentu amatérského herce divadla a knihovníka, a zaplatilo mu studium na Učitelském ústavu v Bialé v Polsku. Při tvorbě čerpal hlavně z chudobného mládí a dětství na Karvinsku.