Jeden telefonický rozhovor s následným přísunem argumentů v podobě elektronické pošty se nedá odhodit do koše a věnovat se dál tomu, co je v tu chvíli prioritou. Jenže příprava celostátního finále soutěže je priorita dost velká, ale ta se musí odsunout a začít objektivně řešit jednotlivé body stížnosti paní Klukavé, která chce zabránit v postupu do finále dívce, jež se umístila na druhém místě Zuzaně Soviarové, neboť dle jejího tvrzení byly porušeny pravidla propozic soutěže. Takže vzhůru do problému.

Nikoho v tu chvíli nezajímá, že čas je neúprosný a 3. červen, kdy přijíždí do Jičína na týdenní soustředění 12 finalistek z celé republiky, je tak blízko. Nikdo z nezasvěcených do příprav na finále celostátní soutěže netuší, že vyhlašovatelky jsou taky mámy, mají své zaměstnání a tuto soutěž dělají jen ve svém volném čase a hlavně od srdce.

Tento problém se stává noční můrou, která nabírá takových rozměrů, že během jednoho dne odjíždím do Havířova, kde se sejdu s iniciátorkou stížnosti paní Klukavou a s dalšími třemi maminkami, které se přiklání k jejímu názoru, že stížnost je oprávněná. Paní Soviarovou ale nikdo nepozval, takže k jednání zvu nejen ji, ale i pořadatelku oblastního kola paní Jarošíkovou, předsedu poroty pana Mrózka a nechybí ani zástupce Havířovského deníku pan Jan Pristáš.

Jenže ouha. Schůzka se mávnutím proutku změnila v ostré výměny názorů mezi maminkami dvou soutěžících dívek, kde prim vedla paní Klukavá a paní Soviarová se bránila jednotlivým výpadům. Takže tudy cesta nevedla. Převzala jsem materiály od paní Klukavé v podobě videokazety, kterou natáčela během soutěže, DVD od pořadatelky paní Jarošíkové, kde je celý záznam soutěže a také fotky na CD od paní Frasunkové. Se slibem, že budeme opravdu rozhodovat čestně a všechny materiály důkladně zhlédneme, jsem absolvovala 300 km zpátky do Jičína.

Celou cestu jsem přemýšlela, co je v dnešní době pro ambiciózní maminky přednější. Umístění v soutěži, která má sice republikový post, ale k panu Zapletalovi je ještě daleko a nejde o takové ceny jako je auto nebo byt? No, každá maminka má svůj sen.

Po příjezdu do Jičína jsme s paní Dymešovou a paní Popelákovou zasedly a všechny materiály, včetně videozáznamu, fotodokumentace i verdikty poroty jsme dlouho do noci pečlivě studovaly a došly k závěru, že jednotlivé body stížnosti paní Klukavé nejsou oprávněné. S hlavou sice bolavou, ale s čistým svědomím jsme konečně šly spát.

Další den jsme se dozvěděly, že i maminky, které byly přítomny na schůzce v Havířově, si doma pustily záznam soutěže a tím celou situaci také přehodnotily. Dáváme jim za pravdu, že celá tato kauza vznikla na základě nedostatků informací a emoce vykonaly své. Dnes už víme, že všechno špatné je pro něco dobré a každý, koho se tento problém týkal, si z toho vezme ponaučení. I bez vyhrožování, dokládání dalších informací a hledání jiných cest pro svou pravdu se dá žít. Jen umět přijmout pravdu je někdy těžké.

Za vyhlašovatelky této soutěže a pro všechny maminky, které se oblastního kola v Havířově účastnily, i pro všechny čtenáře, mohu s čistým svědomím prohlásit, že jsme rozhodovaly nejen zodpovědně, ale hlavně čestně a dívka na druhém místě, Zuzana Soviarová postupuje do finále celostátní soutěže Dívka roku 2007, která se koná 9. 6. 2007 v Jičíně.

Tak už snad konečně nadejde čas, že se můžeme s čistou hlavou opět pustit do práce, aby se vše povedlo a mohly jsme předat dar pro postižené děti, v hodnotě 50 tisíc korun jako v minulém roce.