Easy Steps, Ivo Samiec, Zdeněk Furmančík alias Mendoš či Tobiáš Mlýnek. To jsou patrně největší naděje, na něž Hofmann sází, že by jejich tvorba mohla v tvrdé konkurenci tohoto byznysu prorazit. „U některých se to už daří,“ upozorňuje.

Lidovost prodala tisíc CD

Jako prvního, když mluví o svém produkčním úspěchu, má na mysli Zdeňka Furmančíka, alias Mendoše. Osmašedesátiletý muž začínal na housle, ale moc ho to nebavilo. V patnácti propadl kytaře, kterou si koupil za 115 korun, zhlédl se v Rolling Stones či Deep Purple a od té doby skládá i zpívá o životních radostech a strastech svých, či lidí kolem. „Byl jsem tím unesený,“ říká.

K inspiraci podle svých slov mnoho nepotřebuje. „Já mám písně spojené hlavně s Ostravou a s tím, co se děje kolem mě. Kolikrát po mě chlapi, kteří třeba pamatují dobu padesát let zpět, chtějí, abych zahrál písničku starou desítky let. Rádi zavzpomínají na dobu a líbí se jim to. To mě těší,“ chválí si Furmančík.

Roli u něj hraje i věk. „Čím jsem starší, tím spíše se vracím do mládí. A každý den jsem s kytarou, bez ní nemůžu být, a píšu. Já to mám tak, že se podívám a hned hraju. Takový mám dar. Kolikrát složím písničku třeba za patnáct minut,“ usmívá se. „Vždy říkám, že zpívám to, co vidím a co jsem zažil. Nevymýšlím si,“ nastoluje recept Zdeněk Furmančík.

Přitom noty neumí. „Tito lidé ale skládají nejlepší písničky,“ zdvihá prst Evžen Hofmann. Že Mendošova hudba lidí baví, opírá o jasná čísla. V Taurus Records se produkovaného alba „To jsem já“ prodalo přes tisíc kusů CD. A číslo ještě není konečné. „Stále se mě ptají, jestli nemám, nebo jestli se ještě nebudou vyrábět. Dokonce se mi stává, že napíše borec z Děčína, že kdysi bydlel v Ostravě, ať mu pošlu CD. Z toho mám radost. A pro radost také hraju,“ zdůrazňuje Furmančík.

Evžen Hofmann a další interpreti.Zdroj: Evžen Hofmann

„Prodat přes tisíc ks nosičů je dnes opravdu hodně. Vždyť každý z nás slyší z mnoha stran, že se CD neprodávají. Proto jsem nadšený, i když přiznávám, že z počátku jsem s měl z prodeje strach. Pak se to rozjelo, pro nás tím správným směrem… Myslím, že je to velký úspěch,“ považuje si Hofmann.

„Mám velkou radost, že si lidé k albu našli cestu. Skrz desku „To jsem já“ mají možnost poznat jinak téměř výhradně folkového Mendoše i z jiné roviny. Album je pestré, stylově různorodé, každý si tam může najít své oblíbené písničky. A to nemluvím jen o Ostravsku, album daleko překročilo hranice našeho regionu. Jsme za to rádi, vážíme si toho a společně moc děkujeme s Mendošem za podporu a zájem… pro nás je obliba nosiče ta nejlepší zpětná vazba a věřím, že spolupráce bude nadále pokračovat,“ dodává Evžen Hofmann. „Není problém. Písniček mám na tři stovky,“ rozesměje se Furmančík.

Primitiv? Projekt vymykající se průměru

Na netradiční nástroj zvaný balafon se snaží hudební publikum oslovit perkusionista Ivo Samiec. Člen orchestru Slezského divadla v Opavě, kterého mohou lidé znát z opery i muzikálů a zároveň také učí, chtěl vyzkoušet v životě i něco jiného. A tak si našel svůj směr. Začal hrát na brazilské bubny, bez paliček, či právě tento africký nástroj. „Oslovil jsem Evžena a nebýt jeho, tak by to nebylo. Dal mi vichr do plachet,“ přiznává Samiec.

Jednoho dne přišel do Taurus Records s písní nazvanou Primitiv. „Baví mě dělat projekty, které se vymykají průměru. Když Ivoš přišel, zaujalo mě, že to byla skladba, která měla hlavu a patu, jen byla dlouhá. Tak jsem si to vzal do parády a udělali jsme to moderně. Přidal jsem k dobru i své kytarové sólo, které skladbu graduje do finále. Věřím, že se nám to povedlo, o čemž svědčí reakce lidí. Líbí se to, že je to jiné,“ pochvaluje si Evžen Hofmann.

„Přitom jsem čekal, že mě Evžen setře. Už právě proto, že to mělo snad šest minut. Ale řekl, že je to dobré, jen jsme to zkrátili skoro na polovinu a natočili jsme to. A na FB to má skoro dvacet tisíc zhlédnutí,“ je rád Ivo Samiec.

Evžen HofmannZdroj: Evžen Hofmann

A proč právě Primitiv? „Přivezl jsem si z Afriky primitivní nástroj, ale vůbec na to nehraju africky. Je to jen intuitivní. Zavedl jsem si svůj systém hraní, který jsem tak nazval,“ vysvětluje Samiec.

V mládí sportoval, k hudbě ho přivedla puberta. „Ve sportu potřebujete mít někoho k sobě. Navíc s podobnou výkonností. U hudby je to jiné, jste svým pánem a to se mi líbí. Navíc principem je komunikace. U obrazu se říká tóny barev, tak to se snažím i v muzice,“ přibližuje. „Ve sportu mi začala vadit určitá filosofie. Řekl jsem si, že v hudbě vyhráváte vždy a toho se držím dodnes. Když člověk hraje, tak nezlobí. A roste. Zvykl jsem si na kapely, které dělají třeba brazilskou muziku, africkou, stylovou, ve své podstatě primitivní, ale zároveň zábavnou. Prostě rytmus,“ popisuje Samiec, který u sportu zůstal aspoň rekreačně.

Rád lyžuje či běhá. „Ale už se nikam neženu,“ doplní.

Talent na filmovou hudbu

Nejmladším talentovaným „koněm“ ve stáji Evžena Hofmanna je teprve čtrnáctiletý klávesista Tobiáš Mlýnek. Žák deváté třídy, který má v úmyslu dál studovat klávesy na konzervatoři v Plzni, se shlédl ve filmové hudbě a tak nahrál a před měsícem dokončil skladbu Star Wars. Inspiraci našel na YouTube.

„Sleduju jednoho klavíristu, který právě filmovou hudbu dělá a zrovna Star Wars se mi líbily. Tak jsem se to naučil,“ prohodí s úsměvem Mlýnek. „Já to jen upravil podle sebe, aby to bylo vhodné i pro mě a klávesy. Přece jen pro klavír je vhodné vše, když se to dobře podá,“ uvědomuje si mladík.

Ke klávesám se dostal už ve školce. „Přijeli ze ZUŠ, kde jedna holka na ně hrála. Prostě mačkala čudlíky a něco to dělalo, což se mi líbilo,“ vzpomíná Mlýnek. Od té doby absolvoval několik soutěží včetně třeba olympiády mládeže. Tam skončil třetí. „Věřím, že se budu zlepšovat i nějaký ten úspěch mi k něčemu bude,“ doufá.

Má šanci se s tímto prosadit? „Pokud máte talent, chuť, zázemí, uděláte něco zajímavého, co lidi osloví, tak se tím - s dobrou vůlí i s velkou kapkou štěstí - můžete živit,“ myslí si Hofmann. „Každopádně ale vše začíná a končí u fanoušků. Buďto je přesvědčíte, získáte jejich tolik potřebnou podporu anebo nikoliv. “ je přesvědčený Hofmann.

Mlýnek samozřejmě přemýšlí i nad dalšími možnostmi své tvorby. Nabízí se ztvárnění ústřední písně filmové série Piráti z Karibiku či Indiana Jones. „Taťka mě ale tlačí k tomu, abych vymýšlel i něco svého,“ přiznává Tobiáš Mlýnek. „Vždy jsem se snažil vybírat složitou skladbu, aby když jezdí po soutěžích, aby se zdokonaloval. Byli bychom rádi, kdyby se Tobiášovi dařilo a mohl si splnit sen a živit se tím,“ dodává jeho otec Standa Mlýnek.

„Bavili jsme se i o jiných znělkách, tak uvidíme,“ nechává vše otevřené Evžen Hofmann.

Angličtinu vystřídal mateřský jazyk

Čtvrtým do party významných interpretů pod vedením Evžena Hofmanna je ostravská pop-rocková kapela Easy Steps. Tvoří ji bubeník Václav Vidlička a zpěvák Vláďa Blahož. „Seznámili jsme se před čtyřmi pěti lety s tím, že kluci chtěli udělat nové písničky. Pustili mi starší kousky, šlo ještě o anglicky zpívané, já jim doporučil češtinu,“ vybavuje si Hofmann.

Následovalo vytvoření jedné písně, na kterou se pak nabalovaly další, až vzniklo EP Zvukoprázdno. „Plánujeme v tomto roce v Taurus Records nové album, kde budu nahrávat i všechny kytarové party,“ naznačuje plány Hofmann. „Každopádně kluci jsou nadějní, jejich hudba určitě stojí za to, aby si ji lidé pustili a dali ji šanci. Věřím, že toho nebudou litovat,“ uzavírá Evžen Hofmann.

Evžen Hofmann a další interpreti.Zdroj: Evžen Hofmann