Jeho cesta k dramaturgii má hlubší kořeny v jiných klubech a sahá až do devadesátých let, kdy byl po hudebních a především rockových klubech větší hlad. Sám je pak pro verzi hudebních akcí, na kterých se dá spojit umění, zábava a finanční rentabilita dohromady.

Jak dlouho se věnujete dramaturgii obecně a co vás k této činnosti kolem hudby přivedlo?

V klubu Stolárna jsem původně působil jako DJ na diskotékách a poté se má činnost rozšířila také o pomoc s chodem klubu. V roce 2010 skončil místní dramaturg na živé koncerty a dostal jsem nabídku jej zastoupit. Dělám ji ale externě, to znamená, že na každou akci si ten prostor pronajmu a vše kolem poté musím domluvit. Stolárna mi poskytne příjemné prostory v sále, bary, židle nebo křesla, ale pouze nejzákladnější zvukový systém a nasvícení. Vše ostatní potřebné pro technické zajištění akce jako mixpulty, mikrofony, odposlechy apod. si objednávám u svého zvukaře individuálně „na klíč“. Koncertní sály, kde je vše připraveno, zkrátka vypadají jinak.

Jak dlouho působíte v klubu Stolárna v Havířově?

Od roku 2011. Je to vlastně součást mého živobytí, jelikož jsem komediant na volné noze a živím se pouštěním muziky a děláním zábavy na svatbách, firemních akcích, večírcích a oslavách. Dělám také moderátora pro havířovský hokejový a florbalový klub.

Na co jste za dobu, co ve Stolárně působíte, opravdu hrdý a co byste vyzvedl? Ať už to je akce, kterou jste organizoval, nebo známý vystupující umělec…

Zaprvé jsem hrdý na to, že se nám podařilo z prostoru nahoře, který byl původně kulečníkovou hernou, udělat prostor v němž se dají dělat koncerty kapel nejen oblastního formátu. Nedávno se instalovaly nové akustické molitany. Udělalo se také nové zázemí pro kapely. Další úpravy jsou v plánu. A pokud mám jmenovat umělce či kapely, ze zahraničních interpretů jsem tady měl ProPain, ze zdejších větších jmen mohu jmenovat Mig 21, kteří běžně hrají v sálech a na festivalech, nebo Horkýže Slíže, kteří také hrají ve větších prostorách. Dále Radima Hladíka a Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa, kapely Monkey Business nebo Tata Bojs… Často ale narážím na problém, že kvůli omezené kapacitě nedokážu prodat tolik lístků, abych kapelu zaplatil. Případně se mi „prostorově náročnější“ skupiny do skromných prostor Stolárny prostě nevejdou. V rámci místa a možností klubu Stolárna si myslím, že se mi podařilo dosáhnout pomyslného stropu, který půjde překonat jen stěží. Ale beru to jako výzvu a stále se o zvučná jména pokouším…

Jiří Macháček s kapelou MIG 21 při čtvrtečním koncertu v Havířově.

Jaké to je provozovat klub v Havířově? Jaká je vůbec situace kolem hudebních klubů v Moravskoslezském kraji?

Suverénně vede Ostrava, kde vedle sebe kluby dokážou fungovat a umí se uživit. Dobře funguje také Kofola Music Club v Krnově, který tak trochu kvalitou vyčnívá. Dále tu máme Stoun ve Frýdku nebo Hard Cafe v Karviné. Co se týče Havířova, tak tady máme ještě Jazz Club, ale to je prostor výrazně menší, takže když chce někdo udělat koncert s kapacitou do stovky lidí, automaticky jej pošlu do Jazz Clubu. Tím pádem to ani není konkurence, ale spíše spolupráce. Kluby v kraji ale přesně kopírují poptávku, která vychází z venku. Kdyby byla poptávka větší, i klubů a akcí by bylo více. Hodně v kurzu jsou letní, venkovní akce a také je a jejich program a interprety musí (a to nejen v letním období) každý klubový dramaturg zohlednit.

Je něco, co byste v rámci nejen Stolárny, ale celkově v rámci fungování hudebních klubů změnil?

Oživil jsem to tady například tím, že jsem začal pořádat stand-upy, což je v podstatě takové předsálí divadla, ale stejně tak už jsem tu několik drobnějších divadelních představení pořádal. Stand-upy mají úspěch a začal jsem je organizovat opakovaně, nicméně divadlo nechám na prostorech pro něj uzpůsobených. Zmínil bych to, že některé kluby si díky výrazné podpoře svých mateřských měst mohou dovolit nabízet i méně mainstreamovou hudbu a neohlížejí se tak na výdělek a obrovskou četnost návštěvníků. Pokud by se podařilo vyjednat podporu vyšší, bylo by možno těchto nekomerčních akcí organizovat více. Další způsob, jak využívám dotace z rozpočtu města, je pak pomoc a podpora začínajícím oblastním interpretům.

Jaký hudební žánr preferujete a který hudební žánr jednoznačně vede, co se týče četnosti koncertů ve Stolárně?

V prvé řadě se člověk musí řídit poptávkou. Ale zohledňuji samozřejmě i to, co mám rád nebo to, že výjimečně někoho z té kapely znám, takže pozvu kamarády. Ze žánrů tady vede jednoznačně takový ten současný pop-rock až punk-rock. Horkýže Slíže, Vypsaná Fixa, Mňága a Žďorp to jsou všechno jména, která tady zavítala a vyprodala.

Bylo původním záměrem klubu Stolárna to, že se z něj stane v podstatě hudební klub?

Když tato budova přestala být výrobnou nábytku, stala se z ní na chvíli biliardová herna, kde se jednou za měsíc organizovaly diskotéky. Později se diskotéky začaly dělat více a z budovy se stal v podstatě klubový prostor. Koncerty se tehdy dělaly jen ve čtvrtky, v podstatě navíc. Navzdory tomu se postupem času Stolárna přeorientovala spíše na akce. Je nás tady více dramaturgů, jsme celkově tři a každý se specializuje na jiný typ zábavy.

Jak se shánějí velká jména umělců do klubu v Havířově?

Těžce. Ti žádaní interpreti Havířov a Stolárnu často z plánu klubových koncertů vyškrtnou, protože už zdejší fanoušky „pokryli“ vystoupením na Městských slavnostech, případně Vánočním, či Velikonočním městečku. Městské Kulturní Středisko Tyto akce pořádá skvěle a ti „lepší“ umělci jim zcela logicky dávají přednost před koncertem klubovým. Na druhou Stranu kapela Mig 21 ale měla klubový koncert v našem kraji jen v Ostravě a v Havířově právě ve Stolárně.

V devadesátých letech fungovalo v Havířově více kultovních klubů. Jak jste toto období vnímal a podílel jste se již tehdy?

Ano, podílel jsem se již od devadesátých let. Nejprve v Balónu, což byl první rockový klub, pak v Modré svini. Tam jsem do organizace a věcí kolem viděl od začátku. Ve Stolárně míváme vzpomínkové večery na Modrou svini, kde se taktéž konaly koncerty a akce a klub je dodnes vnímán jako kultovní. Balón se zavřel v devadesátém čtvrtém a Modrá svině na začátku nového tisíciletí. Začaly být v módě kluby na způsob diskotékové zábavy, hudební kluby jako takové mají dodnes někdy těžký osud v rámci uživení se. Když se ale někdy podaří v rámci akce spojit komerci s uměleckou hodnotou, je člověk tímto výsledkem moc potěšen a rád.