Na začátku připomeňme v krátkosti historii časopisu. Jaké je jeho poslání?

S myšlenkou vydávání periodika přišli ve 2. polovině minulého století historik Andělín Grobelný ze Slezského ústavu Akademie věd ČSR a zakladatel muzea Ladislav Báča. Jejich záměrem bylo představit širší veřejnosti vlastivědu našeho regionu, tedy bývalého území Těšínské knížectví.

První číslo se ukázalo na podzim roku 1957. Až do roku 2014 časopis vycházel čtvrtletně ve formátu A4. Před čtyřmi lety jsme se rozhodli zásadně změnit jeho podobu a tisknout jej barevně.

Historik Radim Jež s nejnovějším číslem Těšínska.

Minulé číslo bylo věnováno zejména shořelému gutskému kostelu. Má i toto číslo své nosné téma?

Ano. Letos si připomínáme 750 let od první písemné zmínky vážící se k území dnešní Karviné, a proto byly do obsahu tohoto čísla zařazeny studie dvou historiků, kteří zpracovali dosud neznámá či méně známá témata z jeho bohaté minulosti. První článek přibližuje na základě detailního studia dochovaných pramenů svět obyvatel Fryštátu v období baroka, kdy město po třicetileté válce procházelo postupným hospodářským úpadkem.

Další článek pojednává o dějinách karvinského pivovaru Larisch-Mönnichů, který byl v průběhu 19. století přeměněn v moderní průmyslový závod. Uvařilo se v něm ročně až 120 tisíc hektolitrů piva. Pivovar sice fungoval jen do poloviny minulého století, avšak „karvinské pivo“ je dodnes známým pojmem.

V tomto čísle však nalezneme řadu dalších zajímavých příspěvků. Čeho se týkají?

Chtěl bych čtenáře upozornit na článek o zámku v Chotěbuzi, který se stává takříkajíc svědkem pomíjejícího času. Doufejme, že jej snad nečeká stejný osud jako mnoha jiných šlechtických sídel na Těšínsku. Neméně zajímavý je též příspěvek, který pojednává o krvavém střetu banderovců, tedy ozbrojených ukrajinských partyzánů, s příslušníky SNB, k němuž došlo v okolí Bílého Kříže koncem září 1947.

Ti, kteří mají rádi historii těšínských Piastovců, si určitě se zájmem přečtou záznamy z dochovaného pozůstalostního inventáře poslední kněžny Alžběty Lukrécie z roku 1653. Dočteme se rovněž o nejstarší historii kolejové dopravy na Těšínsku, arciopatské volbě českotěšínského rodáka Petra Prokopa Siostrzonka v břevnovském klášteře či výročí 150 let někdejší evangelické školy v Gutech a mnoho dalších.

Mohou si zájemci z řad široké veřejnosti Těšínsko koupit?

Ano, časopis je k dostání ve všech pobočkách Muzea Těšínska, včetně správní budovy v českotěšínských Masarykových sadech.

Emilie Świdrová