Horkovzdušný balon s tříčlennou posádkou odstartoval za brzkého sobotního rána. Kromě Šeinerových samozřejmě nesměl na palubě chybět zkušený pilot. „Překvapilo mě, jak rychle jsme se vznesli do nemalé výšky,“ popsala své první dojmy Eva Šeinerová. Letělo se asi 150 metrů nad zemí. Posádku čekal vyhlídkový let, mimo jiné kolem Štramberské trúby, balon ale zabrousil také do korun stromů, kde si přímo z koše mohli Šeinerovi natrhat pár šišek.

„Pohled do krajiny byl nádherný, pozorovali jsme zvěř a užívali si toho absolutního ticha,“ pokračovala sbormistryně. Let proběhl bez problémů, až na jediný poryv větru, kdy se projevila zkušenost pilota.Po celou dobu balon následovalo po silnici doprovodné vozidlo spolu s kolonou dalších aut členů Permoníku. Přistání proběhlo hladce, a to na pozemku u rodinného domku starších manželů, kteří byli patřičně překvapeni, když se dozvěděli, že za malou chvíli jim na poli přistane horkovzdušný balon. Po přistání následoval „balonářský křest“.

„Na hlavu nám dali hlínu ze země, polili šampaňským a přejmenovali nás na Ivana a Evu z Fryčovic, podle místa přistání,“ vyprávěla s úsměvem Eva Šeinerová. Účastníci letu i s doprovodem se poté přesunuli do hospůdky, kde si sdělovali své zážitky. Na štramberském rynku právě probíhaly Slavnosti burčáku, jichž se jako host účastnil k velkému překvapení Šeinerových také sbor Ondrášek z Nového Jičína. Jen co manžele Šeinerovy spatřil sbormistr novojičínského sboru, pan Zajíček, věnoval jim následující píseň. „Po návratu domů jsme si s manželem pustili v televizi koncert, což bylo pro nás vyvrcholením tohoto neobyčejného dne,“ prozradila sbormistryně.