V prozaickém pásmu podbarveném tichou komorní hudbou představili životní dráhu a tvůrčí uměleckou činnost Jana Kristoforiho publicistka Milada Kaďůrková, herec činohry Národního divadla moravskoslezského Miroslav Rataj a Jaroslav Kaďůrek.

Podtrhli především mistrův nelehký život plný očekávání, utrpení i radostí. V padesátých letech minulého století byl odsouzen k deseti letům vězení za to, že ilustroval několik letáků upozorňujících na podivné pokusy s internovanými faráři v sanatoriu u Semil. Odseděl si plných sedm let v Jáchymově a Příbrami.

První výstavu měl v pražském divadle hudby v roce 1960. V roce 1968 emigroval a usadil se v norském Oslo. V sedmdesátých letech minulého století vznikaly ilustrace pro řadu nakladatelství, pořádal výstavy v různých městech ve Skandinávii a postupně v mnoha světových galeriích. Do Prahy se vrátil v roce 1989. Později otevřel ateliér Vox humana, kde pořádal setkání s významnými osobnostmi českého kulturního života. Zemřel v březnu 2004.

„Jan Kristofori si zachoval přes všechnu křivolakost a nesnadnost své životní cesty svou vlastní cestu uměleckou, svůj osobitý rukopis navzdory trendům nejrůznějších proudů mnohdy zmatené moderny. Zůstal věrný duchovnímu odkazu tvorby, jíž je umění povinováno světu. Byl jako samorostlý strom, avšak strom rostoucí při vodách, strom, který vydal své bohaté umělecké a lidské ovoce generace své i generacím budoucím. Na dalším našem setkání v prvním čtvrtletí příštího roku si promítneme obrazové ukázky z jeho díl,“ uvedla literátka Milada Kaďůrková.