Jak připomněli řečníci na malé slavnosti, tato událost byla implusem k poválečným územním změnám. „Pro Poláky to byl první impuls k odporu vůči Prusku. I Petrovice se tedy nacházely za demarkační čárou na polské straně. Území Horního Slezska však však patřilo Prusku, a Poláci se to snažili změnit,“ zaznělo při odhalování památníku.

Slavnost se na stejném místě konala přesně v den vypuknut povstání, jež však bylo po týdnu potlačeno. Definitivní hranici stanovila až mírová konference v belgickém Spa v červenci 1920 a Petrovice se staly hraniční obcí z české strany.

Výstava Muzea Těšínska v budově Památníku životické tragédie v Havířově.
OBRAZEM: Oběti nacistických zločinů varují

Jak Deníku řekl starosta Petrovic Marian Lebiedzik, Petrovice jsou unikátní ukázkou toho, jak složitá byla po válce v tomto regionu situace.

Vzpomínkový akt se těšil velkému zájmu polských médií, z Polska dorazilo mnoho hostí. Večernímu programu předcházela konference přibližující události z konce léta 1919. V kulturním programu pak vystoupil jeden z nejznámějších polských pěveckých souborů - Sląsk.

Zdroj: Deník / Januszek Tomáš

Před 100 lety vypuklo v Petrovicích první slezské povstání

Ani konec první světové války nepřinesl okamžité ukončení všech bojů. Dějištěm jednoho z řady lokálních konfliktů v poválečném období se stalo Horní Slezsko. Toto území (stejně jako většinu celého Slezska) zhruba v polovině 18. století obsadilo Prusko a v německých rukou zůstalo i po první světové válce. Oblast Horního Slezska si však nárokovalo obnovené Polsko, které argumentovalo jeho hospodářským významem a převahou polského obyvatelstva.

Orlovský SAM, to je několikadenní setkání křesťanů všeho směru u orlovského evangelického kostela, plné seminářů, besed, workshopů i kultury. Jedním z hostů letošního ročníku byl i známý brněnský kadeřník a katolický jáhen Jan Špilar.
Když zavře své kadeřnictví, ujde pár metrů a je z něj duchovní

Právě zde 16. srpna 1919 vypuklo první z těchto tří povstání. Samotné Petrovice se jako součást tehdy rovněž sporného Těšínského Slezska nacházely v uvedeném období za demarkační linií na polském území. A právě za těchto podmínek se staly místem začátku dramatického polsko-německého zápasu o Horní Slezsko.Vedle diplomatických jednání se Poláci pokusili tohoto cíle dosáhnout i vojensky. V letech 1919-1921 se uskutečnila celkem tři tzv. slezská povstání, která měla zmíněnou část Slezska po staletích německé nadvlády přivést do polských rukou. Významnou roli v počátcích tohoto střetu sehrály Petrovice u Karviné.

Podle Versailleské smlouvy uzavřené s poraženým Německem měl být na hornoslezském území vyhlášen plebiscit, který měl rozhodnout o jeho územní příslušnosti. V samotném Horním Slezsku tehdy panovalo silné napětí, které dále prohlubovaly masové demonstrace polských obyvatel a jejich následné pronásledování německým vojskem. V důsledku toho rostl počet polských uprchlíků, kteří mířili ve velkém počtu také do Petrovic. Právě ty se staly útočištěm politických aktivistů z hornoslezských okresů Rybnik, Pszczyna a Ratiboř.

Ilustrační fotografie.
Lidé z domu, kde zakročila zásahovka, tvrdí, že nikdo nestřílel

V květnu 1919 bylo v Petrovicích ustaveno vojenské velitelství, které mělo původně zajišťovat pomoc hornoslezským uprchlíkům. Brzy se zde však začaly rozvíjet plány přímého střetu s Německem. První termín povstání stanovilo shromáždění okresních velitelů v Petrovicích na 22. června. Proti tomu se ovšem postavilo vrchní velitelství Polské vojenské organizace a konflikt byl tehdy ještě zažehnán.

Postup německých úřadů na Horním Slezsku se v následujících týdnech a měsících dále vyostřoval. V srpnu polští dělníci na hornoslezském území vyhlásili stávku, která přerostla v další nepokoje. Situace se brzy zdramatizovala i v samotných Petrovicích. Přítomní příslušníci polských jednotek byli 14. srpna napadeni oddílem německých pohraničníků, kteří pronikli přes původní prusko-rakouské hranice. O den později německé jednotky zasáhly proti nespokojeným polským horníkům v dole u Mysłowic. Zákrok si vyžádal deset mrtvých a dále posílil rozhořčení nad postupem německé moci.

Duhový pochod Pride 2019 v Ostravě.
Ostravou prošel historicky první duhový průvod, slyšet byli i odpůrci

V této situaci se znovu oživil plán ozbrojeného povstání. Rozkaz k němu byl navzdory nesouhlasu vrchního velitelství vydán 16. srpna 1919 právě v Petrovicích. Během noci bylo zahájeno povstání v okresech Rybnik a Pszczyna. Boj zahájila povstalecká jednotka z Petrovic o síle 40 mužů, která postoupila na pruskou stranu a úspěšně se střetla s německými pohraničníky v obci Godów. Povstání pokračovalo i v dalším týdnu. K jeho konečné porážce přispěla neorganizovanost povstalců, kteří bojovali bez přímé podpory polské armády a nebyli schopni sami odolávat přicházejícím německým posilám.

Dne 24. srpna byl vydán rozkaz povstání ukončit, boje však pokračovaly ještě v dalších dnech – včetně petrovického úseku. Místní velitelství však bylo po reorganizaci Polské vojenské organizace z konce srpna přesunuto do Dziedzic a do Struměni. V obci v té době zůstávalo na 350 povstalců. Hlavním sídlem jejich velitelství a části mužstva byl hostinec u Chroboků (později Restaurace Krutki) blízko nádraží. Povstalecké jednotky nakonec Petrovice opustily a obec se brzy poté stala součástí Československa.

Ilustrační foto.
Ostravská huť „jede“ už měsíc ve sníženém režimu výroby

Zápas o Horní Slezsko byl však teprve na začátku. V následujících letech vypukla další povstání, která zasáhla rozsáhlejší území a provázely je masivnější boje. V českém povědomí zastiňuje tento konflikt mezi Polskem a Německem ve stejné době probíhající československo-polský spor o Těšínsko. Klíčová role Petrovic u Karviné v příběhu prvního slezského povstání je tak v českém kontextu unikátní a dokládá rozmanitost slezských dějin ve 20. století.

Mgr. Lubomír Nenička, Ph.D., historik, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Slezská univerzita v Opavě