Když vlak dorazil na nádraží, začaly se dít věci.

Na úspěšnou část souboru už čekali rodiče, příbuzní, přátelé, bývalí i současní členové a další fanoušci. Ti nejprve úspěšnou skupinu zasypali už na peróně rýží a následovala řada vítání a objímání s blízkými.

Poté se všichni přesunuli před nádražní budovu, kde pokračoval úžasný program. Zpívalo se, jak jinak! Nejprve zazpívala vtipný text oslavující úspěch v Japonsku skupina rodičů, bývalých členů a dalších.

Navrátivší se část sboru pak zapěla soutěžní píseň v japonštině, mužská část, která tentokrát zůstala doma, si nenechala ujít příležitost k vtipné písni, kde děvčatům popřáli úspěch, i když tentokrát nebyla s nimi.

První potlesk dne si ovšem vysloužili dělníci pracující na rekonstrukci nádraží, kteří po prosbě vypnuli sbíjecí bagr. Kvůli jeho hluku by zanikly i radostné uvítací písně.
Permoník ze soutěže v Japonsku přivezl dvě zlatá pásma, z toho celkově druhou cenu v kategorii Youth a třetí cenu v kategorii Contemporary. Zazpíval si ve finálové Grand prix.