CO SE V ČLÁNKU DOČTETE:
* Proč postavit akumulační kamna
* Nejobtížnější kroky
* Úskalí projektu
Dovede umíchat maltu
„Potřebovala jsem kamna, která budou dlouho držet teplo a u nichž bych mohla využít Jak plochu samotných kamen, tak dlouhé akumulační lavice. V neposlední řadě rozhodovala cena. Na těchto kamnech mě fascinuje především to, že se jednoduše řečeno dají postavit z toho, co najdete na zahradě,“ říká Lucie Daguerrová.
Nějaké kutilské zkušenosti už měla za sebou. Se svým mužem postavila krásný skleník nebo čtyřmetrový vyvýšený záhon. Dříve dokonce brigádničila na stavbách, takže maltu umíchat dovede.
„Můj muž je velice pracovně vytížený, ale když je doma a má tu možnost, pomáhá mi se vším. Projekt byl ale od začátku můj, takže šlo jen o pomoc. Třeba mi občas míchal směs, protože je to dost fyzicky náročné. Nadšení se mnou sdílí od začátku dokonce, drží mi palce a je mi velkou oporou,“ pochvaluje si Lucie Daguerrová spolupráci.
Nejtěžší bylo získat informace a namíchat směs
Dva měsíce před stavbou kamen Lucie Daguerrová shromažďovala informace. Inspiraci hledala zejména na zahraničních serverech, ale využila i zkušenosti několika lidí z České republiky.
Každý projekt má svá úskalí. Ačkoliv Lucie Daguerrová vše dopředu promyslela, aby nebylo třeba dělat žádné velké změny, přiznala jednu věc, kterou by udělala příště jinak: „Kdybych kamna stavěla znova, udělám ještě jedna revizní dvířka v horní části barelu pro lepší čištění prostoru mezi vnitřním komínem a vrchním barelem. Čištění je v tomto místě trošku složitější.“
„V naší zemi si lidé své vědomosti bedlivě střeží, proto je vcelku složité získat o čemkoliv v tomto oboru informace. Navíc jsem se hodně potýkala s negativními reakcemi, protože taková kamna u nás nemají homologaci a já nemám žádné předešlé zkušenosti. Ve finále si však člověk stejně musí kamna vymyslet, spočítat a upravit k obrazu svému,“ vysvětluje Lucie Daguerrová.
Dodává, že konstrukce kamen byla velmi složitá a že během celé stavby doufala, že vše bude skutečně fungovat.
„Žádné speciální nářadí k tomu člověk nepotřebuje. Stačí velký kbelík, zednická lžíce, špachtle a výkonná míchačka. Byl to emocionální zážitek jak při nezdarech, tak i při úspěších. Nejtěžší na celé téhle věci je asi namíchat jílovou směs tak, aby se nedrolila a směs po zapálení nepopraskala. Dělala jsem minimálně sto pokusů,“ vzpomíná.
Stavba celého ateliéru trvala zhruba čtyři měsíce, ale kolik z toho času si vyžádala výroba samotných kamen, Lucie Daguerrová říct nedokáže.
Jaká byla časová a finanční náročnost projektu? „Dá se říct, že kamna postupně vznikala po celou dobu, kdy jsem stavěla ateliér. Minimálně tři měsíce mi to určitě zabralo. Kamna vyšla na zhruba šest tisíc korun, které jsem dala za kouřovody a dvířka,“ popisuje Lucie Daguerrová.
