V ČLÁNKU SI PŘEČTETE:
„Snažím se synovi předat vše, co mě naučil můj táta. Dá se říct, že kladivem začal bouchat, když měl ještě plínky,“ říká s nadsázkou Martin Černý z obce Kamenné zboží. Ze svého šikovného syna Ondřeje má radost a tvrdí, že od té doby se samozřejmě dostal úplně někam jinam.
„Chytla ho truhlařina. Práce se dřevem je pro něj top,“ dodává Martin Černý.
Sklářskému řemeslu se Martin Černý věnoval asi deset let. Je to podle něj krásná, ale fyzicky náročná práce. Nyní se živí jako skladník. Na syna Ondřeje je náležitě hrdý a má být proč. V profesi se mu totiž daří už od startu. V šestnácti letech byl na čtrnáctidenní stáži ve Francii a v krajské soutěži truhlářů se umístil na krásném bronzovém místě.
Synovi už jen asistuje
„Syn už vše dělá sám, já mu pouze asistuju, případně mu rád poradím, když si neví rady. Už od jedenácti let mi pomáhal a vycházel dobře i s vrtačkou. Vozíček za kolo si sestrojil taky v jedenácti a zhruba o dva roky později začal známým opravovat kola,“ vzpomíná na synovy začátky Martin Černý.
Prý měl tehdy, když se jeho syn domáhal práce, občas strach o jeho zdraví. Všechno ale dopadlo dobře.
Nahrává se anketa ...
Potřeboval stolek
Stoleček si Ondřej vymyslel i vyráběl pro své potřeby. Zkrátka potřeboval něco do svého mládeneckého pokoje. „Nohy jsou udělané z železného jeklu 30 na 30 milimetrů a hlavní desku jsem opracoval ze smrkového masivu. Vnitřek je pak sestaven z klasických prken o síle tří centimetrů,“ vysvětluje mladý truhlář.
close
info
Zdroj: se svolením Martina Černého
zoom_in
Ondřej Černý si v 16 letech umí sestavit vlastní stoleček
O tom, kam půjde studovat po základní škole, prý nemusel příliš dlouho přemýšlet. „Bylo to jednoznačné. Už delší dobu mě baví práce se dřevem. Už jsem měl za sebou i nějaké ty první pokusy. Tak jsem se přihlásil na obor truhlář,“ říká Ondřej Černý.
Květináče z pařezů
Před výrobou svého stolku udělal pro svoji maminku květináče z pařezů. „Byl to tehdy momentální nápad a jsem rád, že se to podařilo. Maminka byla moc ráda a říkala, že se jí to líbí. Má ráda kytičky, tak možná proto,“ vtipkuje Ondra.
Na kovové části svého stolu použil základovou a vrchní černou barvu. Práce s barvami mu prý nedělá problém a dobře si s nimi rozumí. Povrch dřeva tedy upravil lazurou, před níž aplikoval impregnaci proti plísním, houbám a dřevokaznému hmyzu. Jako finální vrstvu použil bezbarvý lak.
„Ondřej si dokáže zapojit i zásuvky, ale třeba zedničina ho zatím moc neláká. Je to podle něj hrubá práce. Vlastně už jenom čekám, kdy si postaví svůj dům, možná to bude dřevostavba. Slibuju, že mu budu dělat mistra,“ usmívá se jeho otec Martin Černý.
