Letos jsem zahájil už svou 28. sezonu. Běhává středně vytrvalecké, ale i delší tratě v rozpětí od tři po 30 kilometrů. Ročně naběhá okolo dvou tisíc kilometrů v průměru, někdy i více. Jen v závodech naběhá až 500 kilometrů ročně.

Běh je droga. Neznám únavu

Proč si vybral právě běh? „Celkově mě nabijí energií. Cítím se pak daleko lépe, nevím, co je to únava. Rád se hýbu a navíc jsem soutěživý typ. Baví mě překonávat a posouvat své limity a možnosti, trénovanost silnou vůli. Dřina v tréninku ani při závodech mi nevadí. Naopak mě ještě více nutí k tomu, abych na sobě pracoval,“ říká David Wawreczka.

Jeho velkými vzory jsou španělští maratonci z 90. let. „Studoval jsem jejich běžecké metody a tréninky. Dokonce se snažím naučit španělsky,“ usmívá se.

Ročně absolvuje desítky závodů, převážně v Česku. Má-li zmínit svůj oblíbený závod, zmíní Memoriál Wandy Delong, což je krosový běh, kde se mu daří. „Startoval jsme tam už šestnáctkrát, z toho dvanáctkrát v top trojce a čtyřikrát jsem ten závod vyhrál,“ říká pyšně, ale skromně. Z dalších oblíbených závodů zmíní ještě seriál běhů ParkRun na pět kilometrů, kde svého času nevynechal v sezóně ani jeden závod a jednou dokonce ovládl celkovou klasifikaci.
Běžet tak maraton ve Španělsku…

Letos čtyřicátník David bydlí odmala v Českém Těšíně, před 10 lety se přestěhoval na sídliště Svibice. Kromě sportu, tedy běhu, také rád jezdí na kole a hraje soft tenis. Kromě toho miluje přírodu a zvířata - kočky, kterých má doma několik. „Také poslouchám taneční hudbu, hlavně styl eurodance z devadesátých let, na který často i běhám,“ dodává.

Bohužel zpravidla sám. Přítelkyně se prý ráda dívá, jak běhá, ale na běh se mu ji ještě přemluvit nepodařilo.

A jaké má sportovní touhy a sny? „Rád bych běhal maratóny v zahraničí, nejlépe ve Španělsku. Ale i v Česku bych si něco zaběhl . A vyhrát tak seriál Moravskoslezské běžecké ligy v absolutní pořadí, to by bylo,“ zasní se David Wawreczka.