Předchozí
1 z 5
Další

Iveta Vrátníková: Pocit z plné tělocvičny je nepopsatelný

Už jako malá holka chodila se svou maminkou na lekce aerobiku do tělocvičny, kde se na začátku hodiny zahřívaly běháním do kolečka. Ve třiceti letech se opět k aerobiku vrátila, stal se pro ni závislostí. Začala si pohrávat s myšlenkou, že by ráda takové lekce sama vedla. Přihlásila se do aerobní školy na VŠB a v roce 2001 úspěšně v ruce držela papír lektora 1. třídy. Lektorské začátky byly těžké, ale zároveň krásné. "Ten pocit, že lidé přijdou zrovna na vaši lekci v době velké konkurence a máte plnou tělocvičnu je nepopsatelný. Lekce vedu dodnes a pocity po každé hodině mám stejně uspokojivé."

Foto 1Zdroj: Deník / Richard Kutěj

Před patnácti lety jsem založila neziskovou organizaci Aerobic Club Bohumín. Už z názvu je patrné, že organizace byla v té době zaměřena především na všechny formy aerobiku. Každý rok pořádá pravidelně několik sportovních akcí pro veřejnost v tělocvičnách nebo ve velkých halách.

Zdroj: Archiv Ivety Vrátnikové

Našimi hosty byly ti nejpopulárnější lektoři aerobiku té doby jako je, Roman Ondrášek, Vláďa Valouch, Yemi, David Huf a Olga Šípková, pro které jsem pracovala v dalších letech jako promotér jejich akcí v Bohumíně. Několik let pořádala charitativní projekty, jejichž výtěžky ze vstupného byly věnovány potřebným. Dnes jsou aerobní hodiny spíše doplňkovými lekcemi. Cca před deseti lety se začaly objevovat nové trendy, které byly časem potlačeny kondičními silovými tréninky a cvičením jógy.

Zdroj: Deník/Kutěj Richard

Dnes spolek pro veřejnost nabízí lekce jógy, silový trénink a step aerobik, pořádá malé festivaly, přednášky a ve spolupráci s cestovní kanceláří nabízí velmi žádané a oblíbené pobytové víkendy s jógou, plné relaxace a pohody se zajímavým lektorem. "Mohla bych vlastně říct, že jóga nás ovládla, někdy přemýšlím, že náš spolek přejmenuji na jóga klub, ale když si představím, co by mě to stálo papírování, myšlenku zavrhnu."

Foto 4Zdroj: Deník / Richard Kutěj

Pořádání akcí a samotná činnost této organizace stojí nemalé peníze. Spolek se všechno snaží financovat z vlastních příjmů a to z vybraného vstupného, členských příspěvků a za podpory sponzorů. "Financovat činnost spolku je náročné, sháním sponzory, obracím se i na velké podniky, kde se setkávám většinou s odmítnutím, nejsme pro ně zajímaví jako partneři. Mnozí neslyší ani na to, že akce má charitativní podtext. Naší velkou finanční podporou a nejen finanční, ale i také mediální, je město Bohumín. Bez této letité podpory bychom nemohli organizovat většinu všech svých akcí. Jsem za tuto pomoc nesmírně vděčná."

Foto 5Zdroj: Deník / Richard Kutěj