Jiřího Šebestu baví vymýšlet nové věci a hry
Jiří Šebesta vytváří originální deskové hry. Používá dřevo, kov, kámen, bavlnu a pro opravdovost třeba i kousek parohu z jelena. „Nikdy nebudou dva kusy stejné,“ říká.
„Jako malý jsem hrál spoustu deskových a společenských her. A zaujal mne systém hraní. Někde se hráči pohybují pomocí kostky, jinde musí hráč táhnout na šachovnici figurkou a jinde je cílem aby hráč měl složené jako první všechny karty. Mechanismy a různorodost společenských her mne naprosto omámila. A jelikož mne baví vymýšlet nové věci, tak jsem začal právě u her.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
První hra? Možná to byl multifunkční koš na odpadky z kartónu a na druhé strany byl terč na šipky. Nebo hra s políčky a různými netvory, které šlo porazit jen díky kartičkám kouzelné čepice, meče a dýky. To vše se dělo ve věku 7 až 10 let. Na co si ale určitě vzpomenu, tak to je Gofixón. Je to moje oficiálně první hra, která spadá do jakéhosi měšce mé tvorby, který je pojmenován Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty. Hra má kompletní pravidla, je ze dřeva, kamení a kovu. Je 3D a je poměrně populární, tím pádem se i dost hraje, za což jsem rád.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Ale nesmím opomenout krabici od této hry. Na ní je umístěn volumen a po spuštění hráči uslyší jakýsi tutoriál příběhu: Gofixón mocný to tvor, později netvor. Začal plenit krajinu, aby zasadil si hnědou rostlinu. Ta mu pomoci má ještě k větší síle a ještě k většímu plenění, to Džina však probudilo ze snění. Velikáni teď dohodnout se nemohou, jeden chce ničit a druhý přírodu s oblohou.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Tajuplný svět podivuhodných her Jiřího Šebesty se řídí striktně několika body. Každá hra musí být ručně vytvořena. Používám dřevo, kov, kámen, bavlnu a pro opravdovost i třeba kousek parohu z jelena. Každá hra musí být originál, všude musí být odchylka záměrně – nikdy nebudou dva kusy stejné. Vizuální stránka musí být surová, rustikální, nevyhlazená. Barvy používám zásadně syntetika a dekorují nitěmi a pálením dřeva. Díky těmto bodům jsou hry velmi odolné pádům, vodě a dalším úrazům. Což je bonusový výstup.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Tvořím na Morávce a ve Vyšních Lhotách. Nějaké části se dají dělat v obýváku u televize, lepení, testování otvorů, malé úpravy figurek. Nic méně velké věci typu hracích ploch nebo krabic na hry musím dělat venku, kde můžu řezat, svařovat, brousit a natírat.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Poslední hra Výprava na Zafaon je pro mne černý kůň. Fyzicky je hotová, teď se ještě doklepává software. Prozradím pár zajímavých informací. Celkový koncept je moc jednoduchý a zároveň zábavný a můžou ho pochopit i děti ve věku 10 let, jak jsem nedávno zjistil. Hra spočívá ve foukání do plachtiček a díky tomu se točí ramena, na kterých je umístěn horkovzdušný balón. Cílem hry je dostat se s balónem z místa startu do místa cíle. Takže jednoduše žádná kostka nebo něco takového, prostě se jen fouká. Hra je poměrně velká a váží 21 kilogramů, tatínkové si aspoň zaposilují, když je budou přenášet.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Ať už mé hrací odpoledne nebo přednášky, výstavy, školení mých her či různé kombinace těchto věcí slouží k jednomu účelu. Ukázat široké veřejnosti všech věkových kategorií, že je tu i jiná cesta než plast, kartón a papír. Možná i zajímavější. Je rozdíl při uchopení figurky z plastu, navíc ještě sériově vyrobenou a táhnout s ní, než vzít figurku ze dřeva a kamení ručně vyrobenou a také ji přesunout. Vztah k přírodním materiálům by se měl prohlubovat u lidí a měl by nabýt své hodnoty, tak jako tomu bylo za starých časů.
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty
Třeba děti reagují naprosto zásadně, když vidí postavičky, které jsem vytvořil do nové hry. Postavička má kousek paroží jako čepici a vypadá opravdověji. Děti často ani neuhádnou, z jakého materiálu jsou mé věci tvořeny, ale to nevadí, protože od toho jsem tady já, abych jim to vysvětlil a ukázal.“
Zdroj: archiv Jiřího Šebesty