Jako správný servisman mě v pět odpoledne vítá ve své provozovně v centru Petřvaldu v montérkách, ruce špinavé od oleje. „Je jaro, všichni chtějí jezdit na kole a tak teď skoro bydlím tady. Zakázky mám na týdny dopředu,“ usmívá se sympatický padesátník.

Synek z podnikatelské rodiny

Jaké to je podnikat, poznal Tomáš u svého otce i dědečka, kteří už za minulého režimu provozovali zahradnictví. Dnes se této činnosti věnuje jeho bratr s manželkou. Podniká i jedna z Tomášových sester, bratranec má autoservis. Prostě co Šeda, to podnikatel.

Tomáš začal se servisem jízdních kol počátkem 90. let, to ještě pracoval v podniku OKD-Rekultivace. Oficiálně založili s manželkou firmu těsně před koncem roku 1993. O práci nebyla nouze, kdo v Petřvaldu potřeboval seřídit nebo opravit kolo, mířil k Šedovi. Tomáš v té době ještě závodil na horských kolech.

Po deseti letech v pronájmu si postavil vlastní provozovnu v centru města. A jak říká, na nedostatek práce si nemůže stěžovat. „Kdysi si ti zručnější uměli kolo seřídit sami. Dnes už se s tím trápí málokdo a raději kolo vezou do servisu. Už ani defekty si sami neopravují,“ říká Tomáš Šeda.

Prozradil, že nemá zákazníky jen z Petřvaldu a nejbližšího okolí, ale lidé k němu do servisu jezdí z Ostravy, Hlučína nebo Příbora. „A přitahují další, až zpod Beskyd. Já ani nepotřebuju utrácet za reklamu. Pro mě je nejlepší reklama, když si to lidi řeknou,“ říká Šeda.

Závodník i rozhodčí

A evidentně si nevymýšlí, práce má zejména teď na jaře až nad hlavu. „Mám plno na týdny dopředu. A to tady sedíme každý den do večera, ne že bychom v pět zavřeli a šli domů. To jaro je vždycky takové, proto tvrdím, že servis kola se dělá v zimě. Aby ten nápor nebyl v těchto měsících tak velký, lákáme zákazníky už od listopadu na slevy na materiál i práci. Někteří už na to slyší, ale většina vozí kola na jaře a chtějí servis nejlépe do druhého dne. To prostě nejde,“ vysvětluje bývalý závodník, který po skončení kariéry ve 28 letech dlouhé roky společně s manželkou dělal cyklistického rozhodčího.

„Dvakrát jsem jel jako rozhodčí Závod míru, jednou mistrovství Evropy. Mé úspěchy jako závodníka? Nic převratného, v kraji jsem býval do 10. místa. Jezdil i můj brácha. Ze silnice jsem později přešel na cyklokros. Závodil jsem i na běžkách. Dvakrát jsem byl přeborníkem kraje, na republice jsem byl devátý,“ vzpomíná Tomáš Šeda.

Elektrokolo? Pro starší ano

A jako pravověrný milovník kol na tomto stroji tráví i dovolenou. Jelikož i jeho žena dodnes holduje cyklistice, jezdívají pravidelně na dovolenou s koly. Nejraději mají Českou Kanadu a Novohradské hory. „Jezdíme i s dcerami. Dokonce uvažujeme, že pojedeme na kolech už z domu,“ směje se milovník kol a cyklistiky.

I v jeho obchodě si už zákazníci mohou koupit elektrokolo. On coby pravověrný vyznavač pohonu vznikajícího šlapáním do pedálů, uznává, že je to pokrok a pro mnohé i pomoc, jak si i v pozdějším věku a při zdravotních omezeních užívat jízdy na kole. Mladí by si podle něj měli nejprve odjezdit svoje na klasickém kole.

„Chodí sem mladí kluci a chtějí kola za 100 tisíc i dražší. A pak se divíme, že ta mladá generace nemá fyzičku, když si v pětadvaceti pomáhá elektrikou. Já stále tvrdím, že na kole jezdím proto, abych si udělal žízeň,“ usmívá se Tomáš Šeda.