Jinak ale vše fungovalo zcela běžně. Mírně nervozní mládež ve slavnostních oděvech, jejich rodiny a blízcí a především velmi přátelská a vstřícná atmosféra. Oněmi lehce nervozními mladými lidmi, kteří právě prožívali jeden ze společenských rituálů vstupu do dospělosti, byli chlapci s poruchou autistického spektra, hoši z dětského domova v Těrlicku, dívky z dětského domova ve Frýdku-Místku, tančila také děvčata ze Studentského klubu organizace ADRA. Její dobrovolnické centrum v Havířově pak stálo za celou akcí. A proč byl večer tak povedený a příjemný? Inu, nejenže se všem „mladým“ závěrečná podařila a jejich rodiče a známí na ně byli patřičně pyšní. Ten večer se podařilo spojit mnoho dobrého. Dotáhnout do konce dobrý nápad, spojený s dobročinností známého tanečního mistra, který měl na všem lví podíl a je dalším z důkazů, že lidé, kteří skutečně něco dokázali, zůstávají ve skutečnosti lidští a nepotřebují si na veřejnosti nic dokazovat. Ostatně stejně jako i skromní pořadatelé ze samotné společnosti ADRA.