Není to Evropa, není to Česko, ani nic, co by se odehrávalo v našem sousedství. Americké volby, hlasování o prezidentovi ve stále vojensky, ekonomicky a intelektuálně nejsilnějším státu světa, zajímají celý svět. Nás Čechy by měly zajímat ještě o dost více, protože Spojené státy jsou naším nejdůležitějším vojenským spojencem, zásadním obchodním partnerem i hlavním pilířem demokratické části světa.

Výsledek amerických prezidentských voleb proto nepřímo ovlivní celý vývoj demokratického světa. Už potřetí totiž ve Spojených státech proběhnou volby, v nichž nejde jen o střet mezi více pravicovými republikány a více levicovými demokraty. Ale o volby, které mohou výrazně ovlivnit podobu celé americké demokracie, nebo dokonce její další existenci, přinejmenším v podobě, v níž jsme ji znali v posledních sto padesáti letech.

Už nyní se ve Spojených státech dějí věci, které země už více než půl století nezažila. Odstoupení Joe Bidena, úřadujícího prezidenta, který se už nebude ucházet o znovuzvolení, zažily USA naposledy a to ještě v daleko méně dramatické podobě v roce 1968, kdy Lindon Johnson oznámil, že nepůjde do druhého plného prezidentského období. Bylo to ale s daleko větším předstihem a za mnohem méně dramatických okolností než v případě jedenaosmdesátiletého Joe Bidena, který hodil ručník do ringu až skutečně v poslední chvíli, méně než čtyři měsíce před volbami.

První prezident USA, který neuznal volby

Pak tu máme republikánského exprezidenta Donalda Trumpa. Demokracie Spojených států málem nepřežila konec jeho prvního funkční období. Před víc než čtyřmi lety Trump totiž odmítl uznat porážku v prezidentských volbách. Podnikl všechny kroky, aby výsledek voleb obrátil, včetně toho, že se pokusil donutit guvernéry a další činitele své republikánské strany k zfalšování výsledků v jejich státech, jak mimo jiné tvrdí zpráva vyšetřovacího výboru Sněmovny reprezentantů USA.

Výsledkem Trumpem vybičovaných nálad pak bylo přepadení Kongresu davem jeho příznivců 6. ledna 2021. Na jehož útoku na Kapitol bylo pět mrtvých a dodnes nekončící soudy, kde padají tresty i v délce desítek let odnětí svobody. Trump sám přes snahu pohnat i jeho samotného k odpovědnosti dosud pravomocně za své kroky po volbách zatím odsouzen nebyl. Dodnes ale svoji volební porážku neuznal a desítky miliónů jeho skalních příznivců ve Spojených státech věří, že minulé volby byly zmanipulované a proto berou nynější souboj jako revanš.

Obavy budí i situace v republikánské straně, která se změnila v jakýsi Trumpův fanklub, v němž kdokoli, kdo o bývalém prezidentovi pochybuje, nemá šanci na viditelnou funkci. „Únos republikánské strany“ potvrdilo zvolení Trumpovy snachy Lary do klíčové funkce ve vedení. Mnoho amerických komentátorů se obává, že v případě nezvolení Trumpa dojde v USA k nepokojům jeho příznivců. Ještě větší otazníky jsou však v případě Trumpova zvolení, kdy exprezidentovi občas na předvolebních shromážděních uteče, že žádné další volby už nebudou potřeba. Nejasné jsou také postoje Trumpa k další budoucnosti NATO, vztahům s Evropou, k další podpoře Ukrajiny.

close Prezidentské volby v USA. info Zdroj: Jiří Bušek zoom_in Prezidentské volby v USA.

Ale dost o Trumpovi, protože překvapivě se už skoro měsíc pozornost Američanů od exprezidenta otočila jiným směrem. K viceprezidentce a dnes už jasné demokratické kandidátce na hlavu USA Kamale Harrisové. Trump, který skoro půl roku zcela zastiňoval Bidena, najednou jakoby skoro nebyl.

Přitom toho popravdě řečeno Harrisová zatím moc nepředvedla. Nepřišla s žádným zásadním programem, dokonce ani nějakým dobrým volebním heslem, za viceprezidenta si vybrala skoro neznámého šedesátníka Tima Walze, guvernéra pětimilionové Minnesoty, nejsevernějšího státu USA, kde doslova lišky dávají dobrou noc. Jenže jakoby stačilo, že Harrisová je elegantní výřečná padesátnice, plná energie. Že je. A není to Joe Biden.

Najednou to je vedle ní Trump, jenž vedle stařecky vypadajícího Bidena vypadal jako štramák, ve svých skoro 80 letech pán s přehazovačkou marně se snažící zastavit čas. Volební preference se najednou otočily, je to Trump, který musí dohánět. Harrisová ještě může svůj náskok navýšit během konventu Demokratické strany, velkolepé show, jež v příštích dnech přitáhne znovu pozornost Američanů. Alespoň těch, co nejsou na dovolené.

Nevyzpytatelné velké finále

Od září do listopadu ale přijde finále voleb a tam je pořád všechno otevřené. Neví se, kam se pohne americká ekonomika, zda Američané konečně získají pocit, že mají už o něco víc peněz než před inflační krizí, zda se nezaleknou lehce levicových nápadů Harrisové, zda středové voliče příliš nevyděsí Trump, jak se komu povedou předvolební debaty, co udělá kampaň na sociálních sítích.

K tomu ještě nevyzpytatelný volební systém v USA, kdy ani vítězství o milióny hlasů nemusí stačit, když to nebudou hlasyv klíčových amerických státech a nebudou stačit na většinu v počtu volitelů prezidenta. Jisté ale je, že v těchto amerických volbách půjde o hodně. O víc než v předchozích sto a více letech.