Hrobu Majoonsuo v obci Outokumpu ve východním Finsku si badatelé všimli už v roce 1992. Vrátili se k němu v roce 2018, kdy ho chtěli prozkoumat, jelikož mu hrozilo zničení. Při výkopových pracích pak místo vydalo svá tajemství. V hrobu našli ostatky dítěte, jež žilo před osmi tisíci lety, a také pohřební předměty napovídající více o způsobu života v době kamenné.

Půda bohatá na informace

Portál CNN uvádí, že odborníci v hrobě našli zuby tří až desetiletého dítěte a další předměty, díky kterým mohou vykreslit portrét zemřelého. Objev je převratný hlavně díky zachovalé zemině pocházející z hrobu. Organické pozůstatky ve Finsku totiž běžně degradují kvůli vysoké úrovni kyselosti v půdě. A protože lidé ve Finsku pohřbívali zemřelé právě do jam v zemi, výrazně to komplikuje archeologické bádání.

Hrob Majoonsuo je ale jiný. Portál Science Blog píše, že ze vzorků půdy bylo identifikováno na čtyřiadvacet mikroskopických úlomků ptačího peří, přičemž většina z nich bylo prachové peří. Úlomky, které se v hrobě našly, jsou vzorky těch nejstarších peří, které byly ve Finsku kdy nalezeny. Je možné, že dítě mělo oděv z vodního ptactva nebo odpočívalo na posteli z prachového peří. Sokolí pero pak mohlo být součástí šípu nebo ho dítě nosilo jako ozdobu.

Ve městě Norwich na východě Anglie objevili středověkou studna, ve které našli sedmnáct těl.
Středověká studna ukrývala sedmnáct těl, včetně dětských. Teď záhadu rozluštili

Odborníky zaujaly také tři chlupy uložené u nohou dítěte, které mohly patřit buď psovi nebo vlkovi. Pracují s dvěma možnostmi, buď bylo zvíře pohřbeno společně s dítětem, nebo mělo dítě boty vyrobené ze srsti psa či vlka.

„Psi pohřbení spolu se zemřelými byli nalezeni například ve Skateholmu, slavném pohřebišti v jižním Švédsku starém asi 7 000 let," uvedla docentka na katedře kultur Helsinské univerzity a spoluautorka studie zaměřené na hrob Mjoonsuo Kristiina Mannermaa. Nový objev podle ní dokazuje, že stopy srsti a peří lze nalézt právě i v hrobech starých několik tisíc let.

Stříbrné diadémy a další pohřební artefakty z lokality La Almoloya
Záhada stříbrného diadému: šperk odkrývá tajemství brutální doby bronzové

Rostlinná vlákna, která v hrobě také nalezli, pravděpodobně pocházejí z vrb nebo z kopřiv a mohly se z nich vyrábět rybářské sítě či šňůry používané k upevnění oděvů. Kromě toho se našly losí zuby, které byly pravděpodobně připevněny k oděvu zemřelého. Přívěsky s losími zuby měl navíc také zavěšené na pasu. V hrobu byly rovněž uloženy křemenné hroty šípů.

Jak pohřbívali v době kamenné

„Práce je to skutečně pomalá a opravdu mi poskočilo srdce, když jsem našla nepatrné pozůstatky dávných oděvů a výbavy hrobů, zejména ve Finsku, kde mají všechny nespálené kosti tendenci se rozkládat," uvedla hlavní autorka studie a postdoktorandka na katedře kultur Helsinské univerzity Tuija Kirkinenová. Dává to podle ní odborníkům cenné informace o pohřebních zvyklostech v době kamenné, stejně jako vhled do toho, jak tehdejší lidé připravovali dítě na cestu po smrti.

Zdroj: Youtube

Doba kamenná je obdobím pravěku vyznačujícím se prvním užíváním technologií. Období končí nástupem techniky tavení mědi a také bronzu, tedy dobou bronzovou. Nejstarším nalezeným předmětem, který vědce přesvědčil o používání kamenných nástrojů v době kamenné, jsou více než tři miliony let staré zvířecí kosti se stopami opracování pocházející z Etiopie. Nejznámějším nástrojem v tomto období je pěstní klín používány jako zbraň i jako pracovní nástroj.

V průběhu starší doby kamenné byli zemřelí ukládáni do dutin v jeskyních, ve střední době kamenné se zakládají první pohřebiště. Užitkové předměty a kamenné nástroje se do hrobů začaly dávat v mladší a pozdní době kamenné. V době následující k nim pak začaly přibývat bronzové nástroje a šperky.