Po pondělku se oba současní karvinští hráči osamostatnili od Pavla Horáka na prvním místě a pořadí karvinských házenkářů-mistrů vedou už oni. Když se mladší z bratří Heinzů ohlédne za uplynulou desetiletkou, tedy za obdobím, kdy hraje za muže, může jen spokojeně pokyvovat hlavou. „Je to krásná meta. Šest titulů je nádherných, ale měl jsem štěstí, že jsem prakticky pořád hrál v Karviné a ta má vždy nejvyšší ambice,“ krčí rameny Tomáš Heinz.

A to ještě nebýt dvou roků, strávených „ve vyhnanství“ ve Frýdku-Místku, mohl mít Tomáš těch titulů na svém kontě famózních osm. „To je pravda, ale to období je už za mnou a i těch šest titulů je zajímavé číslo,“ míní Heinz mladší. Koneckonců, v příští sezoně bude mít možnost přidat další…

Letošní sezona byla i pro nejstaršího a nejzkušenějšího hráče karvinského kádru obtížná. „Tenhle titul je vydřený, ubojovaný, o to slastnější pocity si teď můžeme užívat,“ pravil po rozhodujícím zápase v Zubří. „Sezona byla těžká, takže tento titul řadím hodně vysoko. Měli jsme i štěstí,“ připomněl Heinz oba poslední duely na zuberské půdě, které skončily jen těsně ve prospěch obhájců titulu a které taky klidně mohlo vyhrát domácí Zubří.

„Bylo to perné, byla to makačka. Do play off jsme šli ze druhého místa, ale už jsme si věřili více, než tomu bylo v průběhu sezony. Zlom nastal s příchodem Rasti Trtíka, pak už jsme zase věděli, že titul je v našich silách získat. Měli jsme nejširší kádr, nějaké ty zkušenosti byly také na naší straně,“ rekapituloval bývalý reprezentant.

Úplný článek v zítřejším vydání Karvinského deníku