Po dvou sezonách, kdy třiatřicetiletého závodníka sužovala a jeho výkon ovlivňovala zranění, vzhlíží Hrabica mladší k lepším zítřkům. „S loňskou sezonou jsem spokojen. A to nejen s umístěním, ale rovněž se zdravotním stavem. Kromě motokrosové chřipky - za což jsou v naší branži považovány naraženiny a odřeniny - jsem konečně absolvoval sezonu bez vážnějšího zranění,“ konstatoval Jindřich Hrabica, jenž sedlal motocykl Honda 450 4T.

Největší smůlu měl v Šumperku

K absolutní spokojenosti zkušenému motokrosaři scházela větší spolehlivost motocyklu a štěstí. Právě problémy s technikou mu nedovolily dosáhnout v českém šampionátu na lepší než 19. místo, neboť dva ze šesti závodů nedokončil. „Největší porci smůly jsem si vybral v Šumperku, kde mi kámen zcela zničil motor. Poté jsem musel dva důležité závody mistrovství Evropy absolvovat na zapůjčených motocyklech. Místo toho, abych se zlepšoval, jsem si zvykal na cizí,“ vzpomíná již s úsměvem motokrosový závodník.


Do uplynulého roku šel Hrabica s tréninkovým mankem, neboť po podzimní plastice kolenního vazu musel nedobrovolně až do ledna odpočívat. „Fyzičku jsem doháněl prakticky celý rok. Naopak pěkné počasí mi dovolilo pilovat techniku na motorce již v zimních měsících,“ hodnotil.


Dotace pokryly náklady na opravu


Vzhledem k ne zrovna radostnému vývoji v domácím šampionátu se Hrabica zaměřil na Mistrovství Evropy, kde si ve třídě Open dal za cíl skončit do osmého místa. Pouze v tomto případě mohl pomýšlet na menší dotaci od Autoklubu ČR. „Zase tak velký balík peněz to nebyl. Jeho splněním jsem si alespoň pokryl náklady spojené s rozbitým motorem,“ upozornil motokrosař.


Od úvodních závodů desetidílného seriálu ME pravidelně dojížděl na hranici desátého místa, a protože minimálně chyboval, v průběžném pořadí se prakticky až do konce držel na sedmé příčce. Nic na tom nezměnilo ani vynechání posledního závodu v Dánsku. „Poněvadž můj náskok a ztráta na jezdce přede mnou a za mnou byly nedostižné, z ekonomických důvodů jsem už raději zůstal doma,“ vysvětlil.


Byrokracie a úplatky na hranicích


Během mistrovství starého kontinentu Hrabica nacestoval přes dvacet tisíc kilometrů, přičemž zejména při cestě na Východ musel často pro zlepšení plynulosti odbavení sáhnout do kapsy pro úplatek. „Byrokracie a korupce jsou zde v rozpuku,“ pokrčil Hrabica smířlivě rameny.


Raději proto vzpomíná především na sportovní stránku. „Nejvíce se mi dařilo právě na Východě. Nejlepší pocit mám zejména ze závodů v Litvě, Rusku a Polsku. Naopak mi nesedla písčitá trať v Estonsku, trápil jsem se na zablácené Ukrajině, kde jsem pětkrát spadl a několikrát jsem měl chuť motorku zahodit. Za svou trpělivost jsem ale nakonec byl odměněn cennými body,“ vzpomíná již s úsměvem motokrosař, který nakonec k absolutnímu prvenství gratuloval svému krajanovi - Petru Bartošovi. „Byl ze všech nejvyrovnanější, zajel asi životní sezonu,“ míní Jindřich Hrabica.


Uzdravený Hrabica touží po úspěchu


Motokrosař ze Žlutavy se po dlouhých třech letech opět může v zimním čase naplno věnovat přípravě. „V minulosti mě vždy pronásledovala zranění, která mi nedovolila dostat se do formy,“ vzpomíná jezdec, který by rád opět dosáhl velkého výsledku. Ten poslední je z roku 2004, kdy se stal vicemistrem republiky.


„Coby poloprofesionál už ambice na titul nemám. O něj se poperou profesionální jezdci. Každopádně počítám s umístěním v první desítce,“ přiznal skromně Jindřich Hrabica, jezdec a majitel Motocross Racing Teamu, který absolvuje stejně jako loni český a evropský šampionát. „Pokud budu mít volno, absolvuji také nějaké závody mistrovství Slovenska a Přeboru Moravy,“ dodal na závěr.