Jičín je asi přijatelný soupeř do úvodního kola play off, že?
Souhlasím. Je to soupeř, se kterým se dá hrát dobrá házená. Je to kvalitní mužstvo, ale my si hned na úvod dokázali, že když zabereme, můžeme se měřit s kýmkoliv. Zítra to bude sice o dost složitější, ale na rozehrání je to přijatelný protivník.


První utkání jste rozhodli obranou, navíc brankář Mrkva chytal, jak se v play off chytat má…
Tomáš Mrkva neudělal chybu a přidal i něco navíc. Myslím, že nám to v obraně fungovalo, sice tam občas menší výpadky byly, ale to se dá vyladit. Je to také o sehranosti.


Baník do letošního play off nasadil omlazenou sestavu a poměrně dost hráčů nemá s vyřazovacími boji zase tolik zkušeností. Může mít mužstvo nejvyšší ambice?
Je pravda, že se kádr obměnil, ale já myslím, že kluci, kteří postupně naskakují z juniorky, nejsou vůbec špatnými hráči. Naopak jsou to všechno kvalitní házenkáři, což v podstatě dokládají i svými výkony v mužské kategorii. Loni vyhráli druhou ligu, letos jsou na špici v té první.


Musí se ale mezi seniory, jak se říká, otrkat, ne?
Samozřejmě, ale to je jen dobře. Získáváme zkušenosti s nejvyšší soutěží, další mladí včetně mě se postupně otrkávají. Ty zkušenosti se dají nabrat i na trénincích. Já osobně jsem rád, že tady můžu být a nabírat je. Je to investice do budoucna, do pokračování mé kariéry. Navíc v mládežnických kategoriích jsme už nějaké úspěchy měli.


Jsou v kádru Baníku vaši spoluhráči z mládežnických let?
Těch je tam hodně. Já přišel do Karviné v patnácti letech, s klukama jsme pak získali titul mistra ve starším dorostu. Se mnou tam byli ještě Mrkva, Kružík, Sliwka, Vančo, Floksa, Vala. Teď na nás bude, abychom časem převzali zodpovědnost za výsledky.


A co starší spoluhráči? Usměrňují vás v kabině, na hřišti? Dáte na ně?
Starší hráči se zkušenostmi mají pochopitelně v kabině své slovo. A velké. Co řeknou, to platí. Na nás pak je, abychom plnili jejich pokyny a pokyny trenérů, protože hrát play off mužské extraligy je přece jen úplně něco jiného než hrát základní část v juniorce či dorostu. Je to o naší vůli a o tom, jak si to kdo srovná v hlavě.


Jak se díváte na návrat Romana Faráře do sestavy?
Návrat takto zkušeného borce, který řadu let působil v týmu i zahraničí, nám může jen pomoci. My jsme v základní části měli problémy s bráněním, ale příchodem Faryho se obrana zpevnila. Hlavně na tom nejzranitelnějším místě ve středu obrany. Když šel Fary na plac, postavil tam stěnu a hotovo. Já doufám, že to tak bude fungovat i v dalších zápasech a že nám spolupráce bude vycházet.


Když se zaměříme na vás, vy jste v Karviné hrával v juniorce, ale plynulý přechod do áčka vás minul. Dokonce jste měl delší pauzu. Jak to vlastně bylo?
Hrával jsem v juniorce, to je pravda, pak jsem dostal nabídku z Hustopečí, ale tam to nějak nevyšlo. Nakonec jsme se nedohodli, takže jsem si dal půlroční přestávku.


Co jste v ní dělal?
Pracoval jsem jako kuchař ve Zlíně, odkud pocházím.


A pak?
Pak se mi ozval trenér Hudeček, který mě zná z mládežnických kategorií a já si řekl, že další šanci už chytnu pevně za pačesy a nepustím.