Jestli někdo může žehrat na nepřízeň osudu, pak motokrosař Jan Zaremba. V loňské sezoně měl životní formu, vyhrával závody seriálu Mistrovství světa v kubatuře MX3, vedl celkové pořadí, našlápnuto měl k dalšímu titulu v domácím českém seriálu.

Pak přišla osudová sobota 17. května. Během tréninku v portugalské Cortelze si na čtyřskoku vykloubil kyčel a bylo po sezoně. Lepší dosud nikdy nezažíval.

Trudomyslnosti však odchovanec petrovického motokrosu nepropadl. Po dlouhé pauze opět „osedlal“ svého dvoukolového oře a znovu závodí. „Zranění mi vzalo vlastně dvě sezony, kromě té loňské i tu letošní, ve které se znovu seznamuji s okruhy a závoděním. Zjišťuji, že dostat se do bývalé vrcholné formy, je zatraceně těžké,“ podotýká.

Rekonvalescence trvala Zarembovi šest měsíců. „Přesně po půl roce jsem si zase sedl na motorku,“ potvrdil. Ovšem závodní pauza se vyšplhala až na měsíců devět. „Na podzim jsem toho pochopitelně moc nenajezdil. Pak už byla zima a začala příprava na novou sezonu,“ doplnil.

První měsíc po zranění jen ležel připoután na lůžku, další dva měsíce chodil o berlích. „Ty dva měsíce jsem strávil v karvinských darkovských lázních. Pak jsem berle odložil. Během té doby jsem absolutně nemohl s nohama nic dělat,“ objasnil Zaremba. Na konci léčení toho ovšem taky moc dělat nemohl. Jezdil maximálně na kole, běhat šlo až v zimě.

Jeho zranění přišlo smůlovatě v době, kdy cítil superformu. „Už jsem byl přesvědčený, že udělám perfektní výsledek. Chtěl jsem objet všechny zbývající díly seriálu, i když jsou některé opravdu vzdálené. Taková šance přichází jednou za život,“ mohl zalitovat.

Do tréninku naplno

Nezbývalo mu tedy nic jiného, než hodit trable za hlavu a vrhnout se zpět do plného tréninku. V úsilí jej povzbuzovali nejen spolujezdci z týmu, ale i kamarádi a známí. „Ale ne všichni,“ trpce se usmál Zaremba.

„Do přípravy jsem šel naplno, nechtěl jsem se omezovat. Jenže to nešlo tak snadno. Dlouho jsem neseděl na motorce a to bylo znát. Návyky, které byly zautomatizované, tam najednou nebyly, což jsem poznal hned během lednového soustředění týmu ve Španělsku,“ řekl Zaremba. Ještě teď pociťuje následky toho, že téměř rok na motorce neseděl.

Zažívá tedy něco podobného, jako řada vrcholových sportovců z jiných odvětví. Aktuální případ? Třeba fotbalista Tomáš Rosický. Sám podotkl, že cit pro míč nemůže být zákonitě takový, jako před zraněním. U Zaremby je to o to složitější, že se musí sžít se strojem, svou KTM 450. „Jakmile na nějakou dobu vypadnete ze zažitého koloběhu věcí, návrat je obtížný. Určitě těžší, než jsem si sám myslel,“ potvrzuje pravdivost podobných příběhů Zaremba.

V letošním roce mu návrat na výsluní komplikují drobná zranění. „Na motorce sedím od deseti let, každý rok jsem byl v určitém zápřahu. Teď jsem skoro na rok vypadnul a hned to na sobě poznávám. Tuhle mě bolí záda, jindy zas kotník. Tělo si zvyká pomalu. Jsou to takové drobnosti, ale zpomalují a to mě štve,“ přiznává. Sám totiž dělá věci na sto procent, a pokud není na stejné maximum připraven trénovat, nebaví ho to.

Zbývá půlka sezony

Se svým týmem LR Cosmetic KTM Sete dělá Zaremba vše pro to, aby kariéru ještě nezabalil. „Doma to ještě jde, ale jakmile vyjedu na zahraniční závod, je vidět, že mi ještě cosi chybí,“ připouští zkušený motokrosař. „Dvě tři sekundy,“ upřesnil. Dá se to dohnat? „Dá, ale musel bych jezdit všechny závody seriálu. A na to nejsou finance,“ krčí rameny.

Prokousat se zpět mezi elitu bude náročné. „Letošní sezona se už jen dojíždí. Nesehnal jsem peníze na to, abych odjel všechny podniky, soustředím se proto hlavně na domácí šampionát,“ vysvětlil Zaremba. Proto dosud odjel jen tři z dosavadních deseti závodů seriálu mistrovství světa. Doma v Holicích, Itálii a o víkendu v Chorvatsku.

A zjišťuje, že při troše štěstí na soupeře stále má. „Když jsem naskočil zpět do hry, byl jsem příjemně překvapen. Hned při prvním startu domácího mistrovství jsem dojel dvakrát třetí, v Kaplici jsem první jízdu dokonce vyhrál, ve druhé dojel zase třetí. To mě trochu zaskočilo a nejspíš i soupeře,“ zasmál se Zaremba.

Naposledy v Kramolíně spadl karvinský motokrosař z druhého místa na páté. To jej rozladilo, a tak druhou jízdu pro jistotu vyhrál. „Příznivé výsledky českého mistrovství mě motivují k tomu, abych opět naplno trénoval a prosadil se i v mistrovství světa. Znovu získávám chuť. Komplikují mi to však ta drobná zranění,“ opět připomněl malé nepříjemnosti, která jsou evidentně důsledkem loňské květnové události.

Nedávno mu v italské Faenze nešetrně zajel do nohy soupeř z Nizozemska. „Hned po startu první jízdy, takže V Itálii jsem ani nedojel. Právě od té doby mám problémy s kotníkem,“ podotkl. Proto také neodjel slovinský podnik v Orehovej Vsi, který měl v plánu. V chorvatské Mladině mu zase neseděla trať, ale dojel devátý a osmý. „Není to nejhorší, ale ani nejlepší. Zatím vidím to, že oproti ostatním jsem ztratil něco z rychlosti a to bude potřeba zlepšit,“ plánuje si Zaremba.

„Mám před sebou ještě půlku sezony, takže uvidíme. Chtěl bych doma dojet někde na špici, ve světě budu bojovat o první dvacítku, musím ostatním ukázat, že jsem pořád tady,“ usmívá se.

To se mu povedlo hned v prvním závodě, který v tomto seriálu odjel. V Holicích byl v první rozjížďce pátý. „Ve druhé se rozpršelo, já jednou spadl a dojel patnáctý. Ale to mi nevadilo, díky tomu pátému fleku jsem si říkal, že to bude dobré,“ přiblížil.

Snem je Paříž - Dakar

Nejbližším podnikem, na němž můžeme Zarembu vidět, bude nedělní čtvrtý díl seriálu Mistrovství Česka v Šumperku. Kromě klasického motokrosu však Honza Zaremba v posledních letech přišel na chuť rovněž enduro podnikům. Pravidelně jezdí šestidenní. „Ta letošní proběhne v Portugalsku, už se na ni těším,“ poznamenal Zaremba.

Když má enduro tak rád, neuvažoval o tom, že by jednu sezonu zkusil věnovat jen jemu? „Je pravda, že kalendář enduro akcí není tak nabitý. Těch závodů je asi o polovinu méně, taky startovné je levnější, ale zatím jsem o tom neuvažoval. Přeci jen světový šampionát MX3 je nejprestižnější. Spíše jsem uvažoval o rallye Paříž – Dakar. To byl odmala můj sen a v zimě si jej zkusím jako mechanik. Odjedu do Argentiny,“ vysypal ze sebe překvapivou novinku Jan Zaremba.

Jak sám říká, moc let závodní kariéry už před sebou nemá. „Obvykle se končí v pětatřiceti, pak už se jezdí jen pro radost. Mně je třicet, vidím to tak na dva tři roky závodění,“ přiznává. „V mém věku je potřeba, aby vše klapalo, od servisu, finančního zajištění, přes psychickou pohodu až ke zdraví. To je hlavní. Naštěstí motorku mám skvěle nachystanou tak, jako jsem měl loni. Tam mě nezradila ani v jednom závodě,“ poděkoval Zaremba svému týmu LR Cosmetic. „Teď už zbývají jen ty finance a zdraví,“ pousmál se na závěr.