„Po tak dlouhé pauze jsem se už na házenou opravdu těšil. Byl to vynikající pocit vrátit se na hřiště v mistrovském utkání. Ještě větším svátkem pro mě bude zítřejší pohár,“ vyznal se ve středu po utkání s Přerovemkanonýr nejvyšší slovenské soutěže z před dvou let a dodal, že z pohárového zápasu se mu kolena rozhodně nerozklepou. „Není důvod. V Maďarsku jsme pravidelně nastupovali proti tak kvalitním týmům jako jsou Szeged, Veszprém nebo Dunaferr a to pro nás byla skoro pohárová utkání,“ usmívá se syn karvinského trenéra.


Jak dlouho jste nehrál ostrý zápas?
Taky mě to zajímalo, takže jsem si to počítal. Naskočil jsem do utkání přesně po 220 dnech. Zpočátku jsem byl nervózní, ale pak se to postupně zlepšovalo. Sám cítím, že se ještě musí vychytat spousta věcí, třeba rozehrávka.


Důležité bude, aby drželo rameno. Jak na tom je?
Musím to zaklepat, ale drží. S klukama jsem normálně absolvoval letní přípravu, plnou zátěž a žádné problémy se nevyskytly. I v zápase to bylo v pořádku. Pro mě bylo štěstí, že když už se mi stalo to zranění, tak mě nepotkalo na odhodové pravé ruce. Schytalo to levé rameno, takže aspoň něco. Kdybych o něm měl nějaké pochybnosti, tak do zápasu nelezu. Vypadá to ale dobře, snad už to bude bez potíží.


Ve středu v extraligovém utkání proti Přerovu to zcela bez potíží nebylo. V čem byl problém?
Souhlasím, bylo to z naší strany velmi nervózní. Udělali jsme spoustu technických chyb. Přerov hrál takovou házenou, že dlouho držel míč a vystřelil až v momentě, kdy mu končil časový limit na útok. Právě proto jsme se nedostali do tempa a z toho pramenily i naše chyby. Zítra se zřejmě musíme připravit na něco podobného.


Co bude potřeba zlepšit?
Všechno (úsměv). Bude třeba zlepšit obranu, to za prvé. V poháru se hraje nejen na výhru, ale také na výši skóre. Je důležité, abychom si vytvořili nějaký náskok. Dostat od Přerova 26 branek, to je fakt moc. Tohle nesmíme připustit. Proti Přerovu jsme chtěli rychle rozhodnout, rychle dát pár gólů, abychom se uklidnili, ale technické chyby nás srážely. Také obrana nehrála dobře. Brankářům jsme moc nepomohli. Proti Lucemburčanům musíme podat mnohem lepší výkon, hlavně v přechodu do útoku, kde nesmíme být zbrklí.


Takže Přerov byl pro vás dostatečným a užitečným varovnáním před pohárem.
Myslím si to také. Je relativně dobře, že nás to postihlo proti Přerovu, kde jsou důležité jen body. Určitě se na soupeře z Lucemburska připravíme daleko lépe a náš výkon bude mnohem koncentrovanější, to jsem si zcela jistý. Když se nám bude dařit přechod do rychlého protiútoku, mohlo by to být dobré. Jak říkám, chce to nedělat chyby a proměňovat šance.


Bude to pro vás první pohárové utkání?
Ne, už jsem jich pár zažil. Ještě doma v dresu Považské Bystrice jsme hráli Ligu mistrů, zahráli jsme si třeba se San Antoniem nebo s Veszprémem, to byla obrovská škola. Taky v Poháru EHF už jsem nasbíral nějaké minuty v zápasech proti gruzínským a italským týmům. Nováčkem tedy nebudu, přesto se na Dudelange těším. Snad si to na hřišti užijeme a spolu s námi i fanoušci.


A s jakým výsledkem byste byli spokojeni?
Do odvety by bylo ideální jít s náskokem osmi, devíti gólů. Chce to vytvořit si do přestávky nějaký náskok, abychom mohli být v klidu a pak jej navyšovat.