Fantastickým úspěchem lze nazvat vystoupení zástupce Běžeckého klubu SAK Ložiska Karviná Miroslava Kravčíka, který v české atletické výpravě na Olympijských hrách veteránů v australském Sydney získal dvě stříbrné medaile.


Na tratích 5 000 metrů na dráze a na osmi kilometrech v krosu byl úspěšnější než on vždy pouze jeden závodník. Do Austrálie přijelo na hry více než 29 tisíc sportovců z 97 zemí.


Účastníci zde soutěžili ve 28 sportovních odvětvích. Na plachetnicích a v plavání soutěžil dokonce dánský princ. Česká výprava, kterou sdružuje Český veteránský svaz, vyslala do téměř všech sportovních odvětví své zástupce. A v běhu se Čechům dařilo, o což se svými vystoupeními přičinil zejména karvinský atlet Miroslav Kravčík.


Ten startoval na své první olympiádě, neboť před čtyřmi lety mu účast na OH znemožnil nedostatek financí. „Už jsem byl na světovém šampionátu na Novém Zélandu, na Evropě v dánském Aarhusu, ale olympiáda, to byla teď pro mne premiéra,“ podotkl Kravčík, výjimečný běžec na veteránském okruhu, který již dosáhl několika zajímavých výsledků, jako například druhá a třetí místa z MS, stříbrné medaile z Mistrovství Evropy v družstvech, ovšem ta zlatá se mu zatím vyhýbá. „Snad to v nejbližších letech zlomím,“ směje se Kravčík.


Na olympiádu veteránů se připravoval celý rok. „Vlastně od prosince loňského roku. Vůbec poprvé v zimní přípravě jsem dokonce šel běhat do haly. Také jsem se zúčastnil domácího mistrovství v Jablonci,“ vypočítával Kravčík. Místo letní dovolené běhal a dřel. Vše směřoval k Sydney. „Říkal jsem si, že když už jedu takovou dálku, tak tam musím udělat nějaký dobrý výsledek. Bál jsem se, abych to u protinožců jen tak neodchodil,“ přidává k dobru karvinský běžec.


Šest závodů v osmi dnech
Přípravu na vrchol letošní sezony a vlastně i čtyřletého cyklu nepodcenili běžci v čele s Kravčíkem ani přímo na místě. „Naši skupinu tvořilo jedenáct běžců. Aklimatizovali jsme se v Austrálii asi měsíc, běhali v tamních pětatřicetistupňových vedrech,“ přibližoval karvinský vytrvalec.


On sám zvládl během osmi olympijských dní neuvěřitelnou porci šesti závodů. A to startuje v kategorii nad 55 let! O to větší obdiv zaslouží jeho výkony. „První den jsme běželi desítku (10 km – pozn. aut.), do které se přihlásilo asi šest stovek závodníků,“ líčil Miroslav Kravčík. V tomto závodě skončil čtvrtý, jenže se sám připravil přinejmenším o stříbrnou medaili.


„Před každým závodem pečlivě studuji, kudy se poběží. Nevím proč jsem to tentokrát neudělal. Během závodu jsem si pak spletl bránu, kterou vedla naše trať. Cestu jsem si tak vlastní nepozorností prodloužil asi o dvě stě metrů. Sice jsem se pak vrátil, ale v cílové rovince mě ze třetího místa sundal jeden Rus,“ popisoval vlastní zaváhání Kravčík. Manželka Dagmar, která svému choti měřila čas, mu pak říkala, že kdyby se vyhecoval, mohl dosáhnout i na zlato.


Karvinský specialista na delší tratě si vše vynahradil další den v osmikilometrovém krosu. Čtyři stovky běžců vystartovaly na těžkou trať, na které dominovali Rusové. „Ti to berou docela prestižně, podmínkami i výsledky jsou trochu někde jinde než třeba my,“ porovnával Kravčík. Přesto s nimi dokázal držet krok. Už si dával pozor na to, kudy se poběží, takže jej nic nezaskočilo. Držel se právě silné ruské skupinky a bedlivě sledoval, co se děje okolo.


„Rusky naštěstí umím. Patřím ke starším ročníkům, které měly ruštinu povinně na škole, takže jsem měl přehled, co podpůrný ruský tým svým závodníkům říká,“ smál se běžec z Karviné. Rusové se asi hodně divili, že nezdolného Čecha nemohou setřást. Kravčík nakonec nestačil jen na jednoho z Rusů. „Takticky to byl asi můj nevjvydařenější závod,“ spokojeně konstatoval v cíli.


Aby toho neměl málo, vzal si Kravčík coby půlmaratonec a maratonec do hlavy, že si vyzkouší i kratší tratě. „Když už jsem tomu tolik obětoval, přihlásil jsem se i na kratší sprinterské tratě. Respektive sprinterské tratě to jsou jen pro nás, protože my, co běháme půlmaratony, se v závodě na 1 500 metrů nestihneme ani pořádně rozběhnout,“ neztrácel náladu šprýmař Kravčík.


Ačkoliv se kratším vzdálenostem tolik nevěnoval, a na dráze už vůbec ne, dokázal v běhu na 1 500 m skončit pátý, přičemž ve své věkové kategorii dosáhl třetího nejrychlejšího českého času. „To pro mě bylo překvapení a zadostiučinění,“ vykládal po příjezdu.


Dobrý výsledek jej patřičně nabudil i do závodu na 5 kilometrů. A kromě toho ještě jedna věc. „V předchozím závodě na 10 kilometrů startoval domácí Australan, který si nepočínal zrovna fér. Na start mužského závodu nepřišel, a tak jej domácí pořadatelé vyslali na trať společně se ženami. Jenže to už znal naše časy a mohl jim svoje tempo přizpůsbit. To mi jako fair play rozhodně nepřišlo, a tak jsme si s dalšími spoluběžci řekli, že na pětce ho prostě musíme porazit,“ objasňoval Kravčík.


Postupem času se také objevil na čele celého pelotonu a společně s ním ještě Rus, Nor a onen nečistě bojující Australan. Nor pak odpadl a tempo udávala už jen dvojice Rus – Čech. „Tahali jsme to dlouhou dobu a rozhodli se Australana uštvat. Rusák mě nakonec v cíli udělal o dvě vteřiny, ale druhé místo je pro mě také senzační. Navíc Nor se pak ještě zmátořil a předběhl i toho Australana. Asi jsme ho opravdu utahali,“ rozprávěl se zadostiučiněním v hlase Miroslav Kravčík.


Jelikož se během předchozích olympijských dní vydal opravdu ze všech sil, nebylo divu, že na své hlavní trati – půlmaratonu (21 km) doběhl až devátý. To mu ale nikdo nezazlíval. Kravčík dvěma skvělými stříbrnými medailemi zanechal v horké Austrálii zřetelnou stopu českých běžců.


„Bilance je to pro mě skvělá a určitě je to i můj největší úspěch vůbec. Stejně jako klasická olympiáda se i ta veteránská koná jednou za čtyři roky, takže nejcennější medaile jsou právě ty olympijské. Jak říkají profesionální sportovci na svých Hrách, je to úplně něco jiného než mistrovství světa či Evropy. Ta úžasná atmsoféra na vás dýchne, vždyť v Austrálii bylo na zahájení her přítomno 45 tisíc diváků,“ popisoval slavnostní okamžiky Miroslav Kravčík, jenž v Karviné před pár lety založil i běžeckou školu, které se celkem daří. „Počet našich běžců narůstá, jsou mezi nimi i dívky a ženy,“ spokojeně konstatuje Kravčík.


Bodovali i Kolich a Karel Kravčík
Historickým úspěchem skončilo pro karvinské běžce i MČR v půlmaratonu veteránů v Kobeřicích. Karvinští zde získali hned dva tituly mistrů republiky. V kategorii do 45 let zvítězil Rostislav Kolich, v kategorii nad 50 let zase Karel Kravčík.


Druhá místa navíc získali Karin Javorská, Miroslav Kravčík a Jorgos Jerakas. Dalších šest zástupců běžeckého klubu z Karviné si zlepšilo své osobní rekordy na této trati. Tímto vystoupením se BK SAK Ložiska stal nejlepším klubem na MČR veteránů.