„Samozřejmě, není to ideální. Dneska jsme zaznamenali obrovsky citelnou ztrátu. Celý zápas jsme vedli a nakonec si to pokazili,“ litoval ztraceného bodu, a to hodně klíčového, pivot Karviné David Kalous.


Čím to, že jste v závěru nedokázali udržet dvoubodový výsledek?
Vidím v tom jasně nekoncentrovanost na konci. Měli jsme tu poslední akci přerušit, skočit do balonu i za cenu faulu. A pak klidně i dalšího faulu, hosté už vůbec neměli čas, přesto nám dali v poslední vteřině gól. Tohle nechápu.

Faul, za který byl těsně před koncem vyloučen Roman Požárek, byl prakticky stejný jako ten, kterým vás v první půli beztrestně složil zuberský Mika. Vybavil jste si to?
Bohužel rozhodčí mají už zažitý takový trend, že v posledních minutách vylučují za všechno a my to prostě neustáli.


V útoku jste se s obranou Zubří statečně pral. Jak moc vás zápas bolel?
Jsem pivot, takže s nějakou schytanou ránou musí člověk počítat. Se Zubřím jsou to vždy vyhecované zápasy a vypjaté stavy, ostatně oni před naším brankovištěm taky něco schytali, i když si myslím, že jsme do toho nešli tak tvrdě jako oni, což mě osobně mrzí. Veškeré úsilí, které jsme pak v útoku věnovali na tvorbu našeho náskoku, přišlo nazmar.

V průběhu utkání jste vedli o pět gólů. Proč se takový náskok nepodařilo udržet?
V tom spatřuji naši zásadní chybu, neměli jsme ten závěr ani dopustit. Jenže jsme neproměnili šance a nechali Zubří dotáhnout. Polevili jsme v obraně, kde jsme měli díry a soupeř toho využil. Netáhli jsme druhou vlnu protiútoku. Pak jsme museli chodit do postavené obrany, a to bránícímu týmu pochopitelně vyhovuje. Stalo se tak vlastně, že to, co jsme chtěli hrát my na ně, hráli oni na nás.

V první půli jste Zubří k jeho pověstným brejkům prakticky nepustili. Ve druhé půlce zápasu už jste nebyli tak koncentrovaní?
To ani ne, všichni se soustředili a hráli nadoraz. Chtěli jsme uhájit domácí tvrz, protože vyhrát v nadstavbě všechna domácí utkání, to je prostě klíčová záležitost v boji o titul. Ale nepovedlo se, nevím, jestli jsme v závěru byli příliš křečovití nebo co, každopádně jsme měli utkání rozehráno na výhru a přišli jsme o ni. Teď to musíme vyvážit nějakou výhrou venku.

To bude ale hodně obtížné, nejbližší zápas hrajete v Lovosicích, které vás minule vyškolily…
Na ten debakl už nikdo z nás nemyslí, nadstavba je úplně jiná soutěž. Tenkrát to byl zápas, který nevyšel nikomu z nás, to se občas přihodí. Samozřejmě je třeba vzít si z toho utkání ponaučení, ale nemyslím si, že by Lovosice měly být v takovém laufu, že by nás přejely o deset branek.

Ustojí vaše mužstvo fakt, že mu právě Lovosice na první příčce začínají bodově unikat?
Jsme si vědomi toho, že ztrácíme kontakt se špičkou, ale tím spíš musíme pořádně zabrat. Pokusíme se o to už v Lovosicích, moc dalších možností nám nezbývá a soupeř není nepřekonatelný.

Dokážete se na něj připravit lépe než na Zubří či Plzeň?
Doufám, že ano. V té nadstavbě už není slabého soupeře, doma si to všichni hlídají, ale my dneska zaváhali, takže do toho musíme jít po hlavě, zahrát na sto padesát procent a věřit, že při nás bude stát i štěstíčko. Snad to půjde.

No právě, jestli to vůbec půjde. Vaše jarní výkony venku nenaznačují, že by to jít mohlo, posledně jste dvakrát prohráli v Plzni.
Ta Plzeň je pro nás krajně nepříjemný soupeř. Svým stylem, vůbec způsobem hry nám nevyhovuje, neumíme na ni zahrát. Je to takový opak Zubří, na které se nám obvykle daří. Musíme do hry dát srdíčko a předvést maximální bojovnost.

To vám dnes chybělo?
To ne, bojovnost tam určitě byla, akorát scházel trošku větší důraz. Stejně, jako řezali Zubřani nás, jsme měli řezat my je.