Táňa se do Itálie dostala na základě svých medailových umístění ze závodů Českého poháru. Kvalitní výsledky prokazuje dlouhodobě. „Nominace mě potěšila. Každý mezinárodní závod je pro mě přínosný, takže jsem se těšila i do Itálie,“ řekla po návratu mladá orlovská sportovkyně.

Co to znamená otevřené mistrovství Evropy?
„Znamená to, že závod je otevřen nejen pro sportovce Evropy, ale i jiných zemí. Tak se mistrovství účastnili i sportovci Keni, kteří sice běhají rychle, ale jejich slabé výsledky ve střelbě jim prozatím nedávají naděje na dobré umístění.“

Jak probíhala cesta do dějiště šampionátu?
„Sraz reprezentantů byl ve středisku biatlonu v Novém Městě na Moravě. V úterý jsem ještě stihla trochu potrénovat běh, bohužel jsem se již nedostala k tréninku střelby. Středu jsme strávili na cestě do severoitalského sportovního centra v Martellu.“

Překvapilo vás něco při příjezdu?
„Věděli jsme, že středisko je v nadmořské výšce téměř dvou tisíc metrů a tak jsme byli všichni zvědaví, jak zvládneme aklimatizaci. První běh v novém prostředí byl pro mě šokující. Nemohla jsem popadnout dech. S rodiči jsem již byla v těchto nadmořské výšce na rekreaci, ale to jsem nezávodila. Nyní jsem se musela rychle naučit, jak šetřit síly a vyjít s dechem. Podmínky pro střelbu byly také poněkud neobvyklé. Sklopné terče byly umístěny až za řekou ve stínu lesa a tak jsem měla problém je v té tmě vůbec najít. Silný nárazový vítr a předpověď počasí nevěstily nic dobrého.“

Jak probíhal první závod?
„V pátek ráno byla mlha, ale naštěstí se brzy rozplynula. Dopoledne probíhaly závody juniorů a mužů, odpoledne pak bylo vyhrazeno juniorkám a ženám. Rychlostní závod je kratší, měří jen tři kilometry a má dvě střelby. Podařilo se mi vyrovnat se s dýcháním, po střelbě vleže jsem běžela jen dvě trestná kola. I ty mě ale v té nadmořské výšce stály hodně sil a další střelba se mi nedařila. Skončila jsem čtrnáctá.“


Co nám řeknete k druhému závodu?
„V sobotu se běžel stíhací závod. To znamená, že závodníci nastupují na pětikilometrovou trať se ztrátou z minulého dne a snaží se svou pozici zlepšit. K tomu musí absolvovat celkem čtyři střelby. Podle nových pravidel si čas startu musí závodník sám hlídat a za předčasný start je tvrdě penalizován. Ženské kategorie měly opět vyhrazeno odpoledne. Pořád se ale měnilo počasí. Těsně před mým startem přišla zima a déšť. Na střelnici jsem doběhla se zmrzlými prsty. Naštěstí mi tentokrát vítr nezpůsobil tolik problémů a tak se má střelba zlepšila a podařilo se mi posunout na dvanácté místo. Naše česká závodnice Pavla Matyášová-Schorná vyhrála v ženách oba závody a tak jsme si večer mohli vychutnat radost z české hymny při slavnostním vyhlašování vítězů.“

V neděli přišly štafety…
„V neděli se konečně běžely čtyřčlenné štafety mix, kdy běží nejprve ženy na 2x3 kilometry a pak muži na 2x4 kilometry. Všichni mají střelbu vleže a pak střelbu vstoje. Při každé střelbě má závodník k dispozici osm nábojů a teprve potom v případě neúspěchu běží trestná kola. Já jsem byla nasazena v prvním rozběhu a měla za úkol neztratit kontakt s předními závodnicemi. Vítězka předchozích závodů, Ruska Smirnova, se nám vzdálila okamžitě, ale na další závodnice jsem měla šanci. I když jsem se v každé střelbě hodně zdržela, vždy se mi podařilo vedoucí skupinku dostihnout a předat štafetu na pátém místě, v blízkosti medailových pozic. Další naše závodnice, Lada Nebeská, výbornou střelbou vylepšila naši pozici a první z juniorů Jiří Franz se dokonce prodral na třetí místo. Všichni běžci do pátého fleku byli ovšem v těsné blízkosti. Do finiše už nastupovali ti nejlepší. Slovenský závodník si čistou střelbou při střelbě vleže zajistil druhé místo. Náš Michal Žák se držel dobře, ale poslední střelbu nezvládl a musel běžet dokonce dvě trestná kola. Pocit zodpovědnosti k ostatním členům družstva ho však dohnal k nečekanému výkonu. Neuvěřitelně rychlým během se propracoval zpět na třetí příčku a my si tak nakonec mohli vychutnat ten okamžik slávy při nástupu na bednu (úsměv).“

Bronz z vrcholné akce je jistě jedním z nejlepších okamžiků vaší kariéry, komu za něj kromě sebe vděčíte?
„Rozhodně svému trenérovi Jiřímu Vilhelmovi mladšímu, kterému bych chtěla touto cestou poděkovat. Strávil se mnou spoustu hodin při přípravě a tréninku a vyplatilo se. Byl i trpělivý při překonávání občasných neúspěchů.“

Co vás v nejbližší době ještě čeká?
„Na konci srpna závod v Letohradě, kde se bude rozhodovat o umístění v žebříčku ČR. Letos jsem odmaturovala a na podzim nastupuji na vysokou školu do Brna, takže se budu snažit skloubit studium a můj oblíbený sport.“

Eva Vilhelmová