VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Víkend patří motocyklovému Kahanci

Havířov - Přečtěte si zajímavosti o letošním ročníku motocyklových závodů o havířovský zlatý kahanec na přírodním Těrlickém okruhu, ze zákulisí jeho organizace i střípky z historie a podívejte se na video loňského karambolu.

26.8.2011 1
SDÍLEJ:

Technická přejímka závodních strojůFoto: Libor Běčák

Tradiční motocyklové závody na Těrlickém okruhu se jedou tento rok již poosmadvacáté.

Poprvé se přitom řadí Havířovský Zlatý kahanec mezi podniky honosící se přívlastkem Evropského šampionátu silničních závodních motocyklů na přírodních okruzích.

„Tento šampionát je světově známá pod názvem International road racing championship a my se samozřejmě snažíme o to, abychom si v Evropě udělali co nejlepší jméno. Jedná se o velkou zodpovědnost, jelikož jde o českou premiéru.

Seriál se jede ještě v německých městech Schleizu a Frohburgu, holandském Hengelu a belgickém Chimay,“ uvedl ředitel závodů Petr Hrabčák.

Letos se na Těrlickém okruhu jedou tradiční závody nově v pozměněném termínu, a to v samotném závěru měsíce srpna. Pořadatelé očekávají účast okolo dvou set jezdců. Kromě domácích se mohou diváci těšit na borce z Maďarska, Polska, Rakouska, Německa, Itálie, Švýcarska, Holandska, Belgie, Irska a Anglie. „I letos se jede v osmi kategoriích, když vedle evropských bodů budou k dispozici i ty výhradně republikové. Kromě současných novodobých motocyklů se na startu závodu objeví tradičně i veteráni třídy Klasik 175 a 250 ccm,“ řekl dále Hrabčák.

V době závodů musejí řidiči počítat s omezením dopravy a organizátoři je proto s předstihem varují, aby se vyhnuli zbytečným problémům.
V době závodů i tréninků totiž bude okruh uzavřen a řidiči musejí počítat s objízdnými trasami, které budou opět vyznačeny na všech příjezdových cestách.

Pořadatelé do poslední chvíle doufají, že se stačí po těžké nehodě z irského závodu v Cookstown 100 uzdravit dvojnásobný absolutní vítěz Michal Dokoupil. Podle všeho na trati chybět nebude a rozdá si to s dalšími esy evropského kalibru.

Zajímavosti z historie
- na start prvního závodu v roce 1967 nastoupili jezdci z deseti zemí
- nad soutěžním okruhem vlály vlajky 26 účastnických států, z nichž k nejexotičtějším
patřily Austrálii, Japonsku, Jihoafrické republice a Novému Zélandu
- okruh náležel do skupiny deseti nejrychlejších přírodních závodních tratí v Evropě
- v roce 1981 János Drápal dosáhl ve třídě 350 ccm průměrnou rychlost 175 km/hod.
- na nejrychlejším úseku z ulice Padlých hrdinů ve směru na Těrlicko se dosahovalo rychlosti
až 250 km/hod.

Roadracingové závody znamenají návrat ke kořenům

Pořádání motocyklových závodů má v Česku velice dlouhou a slavnou historii. V minulosti žádné moderní motodromy neexistovaly, tak se jezdci scházeli a závodili na přírodních okruzích.

Novodobá historie našich silničních motocyklových závodů se začala psát v roce 1954, kdy se jelo historicky první mistrovství republiky. Mistrovské závody na přírodních okruzích pak v podstatě skončily s rozpadem Československa. V nové éře České republiky se na přírodních okruzích odjelo pár závodů v Hořicích, v Hranicích na Moravě a v Městci Králové.

Návrat na Moravu a Slezsko

Všechny útrapy s pořádáním závodů přestáli pouze pořadatelé hořických Zatáček, kteří s výjimkou roků 1992 a 1993 pořádají legendární závod na slavné trati už od roku 1961. V poslední době se však snad začalo blýskat na lepší časy. Rychlé stroje se vrátily i na severní Moravu do Těrlicka a Radvanic nebo do Starého Města či Kyjova. Návrat ke kořenům závodění je patrný v obrovském zájmu diváků, kteří touží vidět jezdce bojující ve „volné“ přírodě. Roadracingové závody v sobě skrývají nespornou atraktivitu, proto návštěvy přes 10 tisíc diváků nejsou výjimkou.

Přehled okruhů:

V přehledu uvádíme na šedesát míst v České republice i na Slovensku, kde byly v minulosti pořádány motocyklové závody na přírodních tratích:
Hořice v Pokrkonoší, Brno, Velké Meziříčí, Kopčany, Městec Králové, Nové Mesto nad Váhom, Těrlicko, Most, Jičín, Jindřichův Hradec, Letohrad, Rosice, Znojmo, Dolný Hríčov, Kdyně, Písek, Banská Bystrica, Ostrava, Piešťany, Žďár nad Sázavou, Česká Třebová, Litomyšl, Uherské Hradiště, Prievidza, Košice, Hradec Králové, Holíč, Kněžpole, Prešov, Hranice na Moravě, Praha, Nový Bor, Dobruška, Ústí nad Labem, Sliač, Štramberk, Tábor, Osek, Olomouc, Mladá Boleslav, Gottwaldov, Bratislava, Klatovy, Moravská Třebová, Malacky, Mělník, Třeboň, Dvůr Králové nad Labem, Liberec, Jiřetín, Louny, Hluboká nad Vltavou, Nepomuk, Ústí nad Orlicí, Příbram, Karviná, Hlučín, Břeclav, Morašice, Strašnice.

"Bez dobrovolníků bychom neměli šanci," říká ředitel závodů Petr Hrabčák

Motocyklové závody Havířovský Zlatý kahanec jsou zajištěné také díky práci stovek dobrovolníků. Nejen o tom hovořil ředitel závodů Petr Hrabčák.

Zajištění celého závodu není určitě snadné, kolik lidí se na úspěšném průběhu podílí?
Na přípravě pracuje asi tři sta padesát lidí. Jsou to pořadatelé, rozhodčí, dobrovolní hasiči, zdravotníci a hlavně brigádníci. Právě těch je nejvíc a bez nich by to vůbec nešlo. Na trati pracovali déle než týden.

V souvislosti s motocyklovými závody se pokaždé mluví hlavně o bezpečnosti. Jak je zajištěna a například kolik slámy bude na trati použito.
Bezpečnost okruhu je samozřejmě prioritou. Této oblasti věnujeme největší pozornost a detailně se jí zabýváme. Jsme přesvědčení, že okruh je zajištěný velmi dobře. Co se týká slámy, tak tu už od letoška vůbec nepoužíváme. Sláma je totiž svým způsobem i nebezpečná. Její úlomky se dostávají na trať a mohou jezdcům vadit. Na druhé straně se i špatně uklízí, takže máme jiné řešení v podobě bezpečnostních pytlů. Na zajištění trati použijeme asi šest tisíc klasických pytlů a okolo čtyř set velkých pytlů, tzv. big bagů.

Jak dlouho se připravuje trať?
Už z množství pytlů je zřejmé, že to není záležitost dvou dnů. Při takovém množství jsme museli začít již minulý týden. Musíme také například postavil 1,5 kilometru plotu, takže určitě na zabezpečení pracují desítky lidí deset dnů.

Jaké jsou náklady?
Celkově se náklady pohybují kolem dvou milionů korun. Téměř sedm set tisíc dostaneme formou dotace z města Havířova, zbytek musíme sehnat od sponzorů. Oproti jiným okruhům máme náklady vyšší, jelikož je naše trať nejdelší v České republice. Právě na zabezpečení potřebujeme proto i víc peněz.

Přijedou všichni favorité?
Kromě jednoho se zúčastní všichni a jet by měl i dvojnásobný celkový vítěz Michal Indi Dokoupil, který se na poslední chvíli vrací po zranění. Nejen on, ale i další zahraniční esa mohou přijet díky pomoci města Havířova, obce Těrlicko, sponzorům a všem, kteří se podílejí na zajištění závodu. Všichni si zaslouží můj velký dík.

Dík organizátorům, kteří obnovili zašlou slávu svých podniků

V dávné historii neexistovaly žádné speciální tratě, kterým dnes říkáme motodromy. Závodilo se na běžných silnicích – pro tento účel uzavřených a náležitě zabezpečených.

Koncem sedmdesátých let dvacátého století postupně docházelo k obratu –motocyklové závody se začaly stěhovat na umělé, pro ten účel postavené závodní tratě.

Postupný odliv jezdců znamenal velké problémy pro pořadatele motocyklových závodů na našich domácích tratích, a tím i konec mnoha domácích podniků. Tomuto trendu v podstatě dokázal vzdorovat jediný organizátor, hořický AMK, pořadatel tradičních 300 zatáček Gustava Havla.

Nové tisíciletí ale přineslo i nové možnosti, které vyústily v návrat ke kořenům. V České republice se pomalu, ale jistě začíná blýskat na lepší časy v motocyklové disciplíně, která se vlastně stala kolébkou veškerého motocyklového dění na silnici. Na scénu přicházejí odhodlaní příznivci, kteří s úspěchem obnovili zašlou slávu svých podniků, nebo rozjíždějí nové projekty. Nové závody tak na sebe dlouho nenechaly čekat.

V roce 2008 už jsme mohli vidět moderní závodní motocykly na pěti českých závodních tratích. Vedle tradičních Hořic to bylo Těrlicko, Kyjov, Staré Město a Ostrava.

Protože pro rok 2008 se ještě nejednalo o oficiální seriál, pracovně byl přijatý název „Český mistráček“, který se velmi ujal. V průběhu celé sezony byly počítány a zveřejňovány průběžné výsledky a nakonec na podzim roku 2009 proběhlo v Hořicích první vyhodnocení seriálu závodů na přírodních okruzích.

Pořád ale chyběl punc oficiality, až těsně před koncem roku 2009 se to za vydatného přispění nadšenců z Těrlicka a Kyjova podařilo. Od roku 2010 se jezdí oficiální Pohár SZM na přírodních okruzích. Kromě společného mistrovství Severního Irska a Irské republiky žádný jiný domácí šampionát na přírodních okruzích ve světě není.

Střípky z historie Těrlického okruhu

Historie silničního motocyklového závodu O zlatý kahanec na Těrlickém okruhu se začala psát před čtyřiačtyřiceti lety 10. září 1967.

Poprvé odstartovaly motorky již o dva roky dříve, 29. srpna 1965, tenkrát ještě bez účasti zahraničních jezdců. Okruh se stal velmi známým mezi příznivci motoristického sportu nejen doma, ale i ve světě.

Jelo se i dvakrát ročně

S jedinou nucenou přestávkou v roce 1968 kvůli srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se závody až do svého zániku konaly každoročně. V letech 1966, 1977 a 1979 dokonce dvakrát. Pořadatelem byl až do 24. ročníku Svazarm automotoklubu Kovona Karviná v čele s Emilem Blaníkem, Miroslavem Lindnerem a Jiřím Foldynou.

Závodilo se v kubaturách 50 ccm (4krát), 125 (23), 250 (27), 350 (15), 500 (18) a superbike (5krát). Trať vedoucí z Těrlicka přes Životice na Bludovický kopec a odtud zpět na místo startu měřila 5950 až 6150 metrů, přitom překonávala výškový rozdíl 65 metrů. Byla nejrychlejším přírodním okruhem v republice.

Byl to vrchol sezony

Od roku 1983, především kvůli bezpečnosti závodníků, se začalo jezdit směrem vpravo. Ve své době představoval Zlatý kahanec vyvrcholení československé motoristické sezony a patřil k nejvýznamnějším ve střední Evropě. Zejména v šedesátých letech minulého století se těšil obrovskému zájmu. Do Těrlicka se sjížděla evropská špička, na kterou se chodilo dívat i přes 30 tisíc fanoušků.

Nejúspěšnějším startujícím byl Maďar János Drápal, který se stal absolutním vítězem celkem pětkrát. Dokázal také vyhrát v jednom ročníku ve třech různých kubaturách. Povedlo se mu to v letech 1976 a 1980. Podobný úspěch slavil v roce 1979 také Rakušan Grünwald Hartman. Ve čtyřech po sobě jdoucích ročnících zvítězil Holanďan André Stamsnijder (1987 až 1990) ve 250 ccm, ve třech Jihoslovan Janez Pintar (1983 až 1985) ve 125 ccm. Z československých jezdců se nejvíce dařilo Bohumilu Stašovi se čtyřmi primáty. Pavol Dekánek jako první dorazil do cíle dvakrát (1984, 1986). Jedinou ženou, která startovala na Těrlickém okruhu, byla Taťána Valová. Toto prvenství držela také v historii mistrovství Československa silničních motocyklů. Navíc se ocitla v první desítce celkové klasifikace.

Tragické havárie

Ani Zlatý kahanec nebyl ušetřen tragických smrtelných příhod. Bylo jich celkem šest, výlučně z řad sportovců. V letech 1973 a 1975 zahynuli Němci Karl Heinz Ewig a Hans Rudolph, v roce 1979 Čech Jaroslav Franc a Němec Harald Johler, v roce 1982 Olaf Zingel z tehdejší Německé demokratické republiky. Poslední tragédie se odehrála v roce 1987 a skončila smrtí Angličana Louise Withe.

Svou poměrně krátkou, ale slavnou historii, zakončil posledním závodem 2. září 1990.

V průběhu dalších let byl zlikvidován celý sportovní areál, včetně diváckých tribun, ředitelské, časoměřičské a rozhlasové věže, parkoviště závodních strojů i u jezdců oblíbená restaurace U Roberta.

Osmnáctiletá přestávka

Po osmnáctileté přestávce zásluhou několika nadšenců z Těrlicka a Havířova, zejména Martina Mojžiszka, Petra Hrabčáka a Aleše Kubiczka, bylo na historickém okruhu opět rušno.

Ve dnech 23. a 24. srpna 2008 byl odstartován jubilejní 25. ročník pod novým názvem Havířovský zlatý kahanec.

Velkou měrou k jeho úspěšné obnově přispěla výstava pořádaná Automotoklubem Těrlicko v roce 2007 u příležitosti 40. výročí vzniku Zlatého kahance. Novým pořadatelem se stalo Občanské sdružení PROSPORT – CZ Havířov.

Josef Pintér

Motocyklovým závodům se nevyhýbají ani karamboly. Jeden drobnější se stal i při závodech v roce 2010. Podívejte se na video Jiřího Veličky:

Autor: Libor Pristáš

Místo události:
26.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:
Házenkáři MHK (v modrém) vyřadili Zlín a těší se na los osmifinále.
17

Házenkáři MHK vyřadili Zlín

83

Komentář šéfredaktora Deníku: Kdo zastaví ANO?

Bohumínská nemocnice sází na jednodenní chirurgii

Šéfové Bohumínské městské nemocnice (BMN) chtějí více využít kapacitu zdejších operačních sálů, následných i akutních lůžek. Také proto se chtějí zaměřit na moderní způsoby léčby, například na jednodenní chirurgii. Ta se specializuje na plánované operace prováděné laparoskopicky či klasicky.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Příchod Bláhy? Trefa do černého

Havířov – Českobudějovický gólman Ondřej Bláha se v hokejovém Havířově objevil 9. října. Od té doby splácí důvěru trenérů plnými hrstmi.

Zachráněný strom má na zámku diplom v rámečku

Protože přežil svou jistou smrt, dostal diplom jako Strom hrdina, který teď visí u vstupu do havířovského zámku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT