Důvodem k nespokojenosti jsou nepříliš přesvědčivé výkony házenkářů Baníku ve druhých poločasech mistrovských zápasů. Jistě, všechny zápasy Karvinští s přehledem zvládli, přičemž na soupeře vletěli v prvních poločasech, které skutečně drtivě vyhráli. Kopřivnice, Frýdek i Jičín se nezmohli ani na 10 branek za poločas, napěchovaný kádr Prešova jen na 12. Ale statistika druhých poločasů nám říká něco jiného. Tři výhry o čtyři, o dvě a jen o jednu branku a remíza s Prešovem. Naposledy ve středu baníkovci zcela neškodný Jičín přestříleli „jen“ 13:12. Možná by si kouč Baníku Jiří Kekrt mohl na pozápasová hodnocení vzít sám diktafon, na který by si předem namluvil, jak zápas vypadal. První půle solidní, vybudování náskoku a ve druhé údržba, polevení, malá koncentrace, srandičky, hra pro diváky a na vlastní triko. „Jsem prostě roztrpčen. Dneska pro nás utkání skončilo v 17. minutě, kdy byl stav 13:3. Pak nám to na hřišti přestává fungovat a mě na lavičce bavit. Musím si o tom s hráči důrazně pohovořit,“ vrtěl ve středu večer hlavou Kekrt.

Hosté spokojeni, kouč Baníku ne

Zato z kouče jičínských hostů Petra Babáka nepřestávala vyzařovat po utkání spokojenost. „Máme dva zraněné hráče a další dva měli pracovní povinnosti, takže jsme sem jeli s obavami, co s námi favorizovaný Baník vyvede. Karviná nás sice převyšovala, přesto musím být spokojen, jak to naši kluci, hlavně mladí, zvládli. Nepodlehli jsme soupeřově převaze a neodvážíme si zase takovou výraznou porážku,“ mnul si ruce Babák. V kolektivních sportech je to rarita, i když zcela pochopitelná. Baník OKD v Česku dominuje a nemůže si prostě dovolit vypouštět zápasy. „Jakmile prostřídáme, už ten rozdíl není takový, jaký má být. Po přestávce už je jedno, kdo je na hřišti. Je tam jednoznačně polevení v útoku i v obraně, hráči hrají na sebe a ne kolektivně, je tam menší důraz. Rozdíl branek by měl být větší a ne stejný. Kvalita hráčského kádru nám přímo velí, abychom takové duely vyhrávaly rozdílem dvaceti branek a ne jen deseti,“ neskrýval nadále roztrpčení Jiří Kekrt.

V lize mistrů něco takového nehrozí

Na druhou stranu je fakt, že soupeři typu Jičína, Hustopečí či Kopřivnice těžko mohou přinutit karvinské mistry k maximálnímu nasazení po dobu celých šedesáti minut. Je zcela transparentní, že když za necelý týden přijede do Karviné gigant z Barcelony, žádné polevení, natož podcenění soupeře z karvinské strany nepřichází v úvahu. To bude totiž úplně jiná káva. „Ale hráči to pořád mají v hlavách a já bych je to rád odnaučil,“ upozorňuje Kekrt. „Já mám ale dobrou zprávu,“ přišel se svou tradiční troškou do mlýna věčně optimitický manažer klubu Miroslav Pelech.

„Nad Barcelonou nepovedeme 13:3…“ Nicméně je více než jasné, že se jedná o psychologicky zakořeněný problém, který se proti silnějším soupeřům nedostavuje. Důkaz je patrný z bilance posledních let. Baník prohrál loni třikrát (Hranice, Zubří, Dukla – všechno venku), předloni jenom jednou (překvapivě doma s Hranicemi), předtím v HILce třikrát (Zubří, Frýdek-Místek, Prešov, v Bratislavě a Košicích remizoval) a v sezoně 2003/04 mu poslední porážky ve vyřazovacích bojích přivodil dnes již neexistující Allrisk Praha ve finále. Takže když vezmeme tuto bilanci, se slabým soupeřem Baník neprohrává. Pokud k těm slabším nepočítáme Hranice, které se v posledních dvou letech umístily v první šestce. Právě především v play-off, kde Baník válcuje jednoho soka za druhým, je objevit porážku karvinských hráčů asi stejně snadné jako zaměřit v trávě Brouka Pytlíka z jedoucího pendolina.

Nastane v tomto směru zlepšení?

Když se situace shrne, slabší soupeři Baník za jasného stavu, natož v základní části, nedonutí k totálnímu úsilí. V zápasech, kdy už o něco jde, to bude opačně. „A to je právě problém. My musíme hrát tak, abychom silné soupeře poráželi a slabší poráželi naprosto výrazně. Když k nám přijel Kiel, nezaznamenal jsem, že by za jasného stavu nějak polevil. Však jsme taky nakonec utržili debakl,“ připomněl Kekrt. Zlepší se po jeho domluvě v kabině výkon už ve víkendovém extraligovém duelu v Hustopečích?