A to byl ještě dvakrát ve finále na straně poražených. I proto si nedělní výhru nad Plzní užíval. „Jeden titul už jsem získal, ale slavilo se v Plzni a to není ono. Doma je to lepší,“ culil se po zápase.

Dominiku, je to splněný sen vyhrát zlato před domácími fanoušky?

Je. Měli jsme tu šanci dva roky po sobě, tu loňskou jsme bohužel nevyužili, a kdybychom to prohráli i letos, tak jsem už klukům s nadsázkou říkal, že bych snad skončil. Doma před vlastními fanoušky je to prostě super, k tomu asi není co dodat.

Tahouni týmu, mezi které se řadíte i vy, zabrali proti Plzni v pravý okamžik…

Od toho jsme v týmu, mančaft na nás spoléhá. Já osobně ale nejsem s mým výkonem moc spokojen, naštěstí házená není sport jednotlivců. My jsme to dnes zvládli jako mančaft a kdybych dal minus pět gólů, tak je mi to ukradené, protože jsme mistři. 

Když to zjednoduším - proč jste mistři?

Protože jsme zkušenější. Opravdu nám pomohl i ten minulý rok, kdy jsme získali cenné zkušenosti, které si člověk prostě nekoupí. I když nás dnes Plzeň dotahovala, v pravých chvílích jsme dokázali zase zabrat, odskočit a to jsou právě ty zkušenosti, které jinde nenaberete. Víte, jak se v kritických chvílích chovat, co dělat.

Trenér Brůna po čtvrtém zápase říkal, že vám věří, protože na týmu pozoruje, jak vyzrál. Pozorujete to také?

Michal to zmiňoval už v jiném rozhovoru, že po utkání v Plzni neviděl v kabině nikoho sklíčeného, naše vnitřní síla nám to nedovolila, pořád jsme věřili a říkali si, že nedopustíme, aby se stalo to, co minulou sezonu, kdy nám Plzeň v posledním zápase odskočila na osm branek a už to nešlo dohnat. Tentokrát jsme to byli my, kdo tahal za delší konec provazu.

A co tedy podle vás rozhodlo?

Rozhodlo nastavení v hlavě. Sice jsme kolem slýchávali hlasy, že jsme po roce zase ve finále s Plzní a že to určitě dopadne stejně jako loni. My jsme si z toho ale nic nedělali a naopak jsme dělali vše pro to, abychom to Plzni za ten minulý rok vrátili. Zase proti nám hrála velmi dobře, museli jsme jet na krev, ale podařilo se.

close Dominik Solák. info Zdroj: Deník/Jakub Pryček zoom_in Dominik Solák.

Z klubu odchází vaše házenkářské dvojče Vojtěch Patzel. Nepřemlouval vás, abyste šel s ním zkusit štěstí do ciziny?

Mrzí mě, že Vojta odchází, sedli jsme si lidsky i na hřišti. Je to super kamarád a určitě nebude chybět jenom mně, ale i ostatním klukům. Jenže už ukázal, že na to má a Karviná je pro něj už malá. Snad se mu bude dařit i v Německu. Před zápasem jsme si říkali, že to je náš takový last dance. Ze života mi ale nemizí, určitě se budeme potkávat i na srazech nároďáku.

Vás to do zahraničí neláká?

Já si vše nechávám až po sezoně. Teď jsem se soustředil jen na tenhle zápas, abychom ho zvládli. No a my ho zvládli a teď si to užijeme, jak se sluší a patří. 

Jaké budou oslavy?

Oslavy budou obrovské. Jako bylo obrovsky těžké tohle play off, budou tomu odpovídat i oslavy. Pár dnů to nejspíš trvat bude.