Proto s kapitánem Havířova Pavlem Indrákem dali návrh na společný A-tým, který by byl schopný konkurovat zkušeným celkům na nejvyšší české úrovni.

„Byl jsem jeden z mála, který to navrhl a chtěl něco podobného realizovat. Už jsem někde přece jen působil a vím, co extraliga obnáší a jaké byly možnosti našeho týmu," uvádí Vlastimil Madry v rozhovoru pouze pro Deník.

„Primární věc je ta, že se v kraji bude hrát extraliga. Je jedno, zda v Ostravě, či Havířově. Jde přece o prospěch rozvoje ragby v našem okolí," pokračuje zkušený ragbista.

Kapitán TJ Sokol Mariánské Hory Vlastimil Madry dovedl v minulé sezoně svůj tým k vysněnému vítězství v 1. lize a postupu do extraligy. Jak se k vašemu návrhu, respektive k finální podobě vaší dohody s Havířovem, postavili ostravští hráči, kteří postup vybojovali, ale extraligu si nezahrají?

Těžko můžu za ně mluvit, ale říct to ostatním klukům, to byl ten nejzásadnější krok. Dohodli jsme se na tom asi v osmi lidech. To znamená, my kapitáni, trenéři a vedení.

Potom asi přišel největší problém, jak to vezmou další hráči.

Ano, to byl největší zádrhel. Přece jen je 25 hráčů v Ostravě a 25 v Havířově, takže nemohou hrát extraligu všichni. To byl háček. Myslím si ale, že se to povedlo vysvětlit, byť se najdou remcalové, kterým to není po chuti. My se ale na to musíme dívat čistě ragbyově a ne tak, odkud kdo je. Kdo tomu něco dává, tak si určitě extraligu zahraje. Kdo ne, tak bohužel. Kladem navíc je, že se v první lize mohou vyhrát mladíci.

V čem bude největší síla tohoto nově utvořeného týmu?

Budeme hodně stavět na tom, že máme dobře postavený, zkušený a vyhranější roj. Rojníci zahrávají většinu standardních situací. To bude naše obrovská síla.

A co útok?

Útok máme také dobrý, ale odešel nám Marek Siráň do Francie, což je oslabení. Navíc se nám nesmí nikdo zranit. Máme ale mladý kádr, takže to bude zajímavé.

Vidíte slabinu v útoku jako velkou nevýhodu, nebo se s tím dá vyrovnat?

Nevidím v tom nevýhodu. Je to o tom, aby kluci dostali prostor a vyhráli se. V roji máme mnoho starších kluků, kteří extraligu hráli, kdežto v útoku se s tím budou muset mladíci sami poprat. Já to měl ale v osmnácti či devatenácti podobné. Také jsem byl nervózní a nevěděl jsem, co a jak, abych něco nepokazil. Já jim ale věřím, že to zvládnou.

Jak si sedli hráči Havířova a Mariánských Hor v jedné kabině? Ještě před pár měsíci jste byli soupeři bojující o jednu postupovou příčku, určitě jste si na hřišti mnohé řekli, a najednou z vás mají být spoluhráči a tým táhnoucí, jak se říká, za jeden provaz.

Tak třeba s Pavlem Indrákem jsme se už něco v kabině spolu naseděli (směje se). Sám jsem byl zvědavý, jak se někteří kluci snesou, protože při derby byly šarvátky a podobně, ale zatím v tom nevidím problém. Tohle se ale týká spíše mladších hráčů. Navíc nás čekají společné cesty do Prahy, takže snad tam ten kolektiv ještě utužíme.

Panuje v týmu stále ta euforie získaná postupem, nebo už to všechno vyprchalo?

Euforie určitě je, všichni se těšíme, že si doma zahrajeme extraligu. Jsem ale rád, že se na nás nikdo nedívá, jako na výběr dvou týmů. Jde tady čistě o ragby. A i kdybychom, nedej bože, sestoupili, všem to něco dá a pro příště budeme zase zkušenější.

Velkými favority soutěže budou pražské týmy. V čem je rozdíl mezi Prahou a zbytkem republiky? Je to tím, že jde o hlavní a největší město, nebo to je o něčem jiném?

Jestli to můžu zhodnotit podle sebe, tak každý region se prezentuje něčím jiným. V Brně je také základna, mají tam dva týmy a společnou historii. Vyškov zase chrlí spoustu mládežníků. V Praze je to nastavené, že je tam šest týmů, čtyři jsou špičkové, ale vedení klubů je jiné, rodinné. Má to větší ragbyové podhoubí oproti jiným krajům. Co se týká třeba Pragovky, kde jsem hrál, tak to je rodina, stmelený kruh lidí, kteří to dělají odmala. Už jen když přijdete do tamní klubovny, tak poznáte, že to tam je na jiném levelu.

Absolvovali jste přípravu, včetně dvou turnajů poháru ČSRU. Jak ji hodnotíte?

Příprava nám začala v srpnu fyzickými testy a zátěží, než přišla herní část. Co se týká zápasů, ty nám ukázaly, na čem pracovat, a hlavně jsme se chtěli sehrát, byť jsme se všichni nikdy nesešli. Myslím ale, že to vypadá dobře a nikdo nemá problém se jakkoliv začlenit.

Co říkáte na los? Start soutěže máte těžký.

Ano, už v neděli jsme hráli s úřadujícím mistrem Pragou Praha, kde jsme sice prohráli 13:40, ale výkon nebyl špatný. Zápas jsme odmakali a ukázali, že to s námi nebude mít nikdo lehké. Nad losem nemá cenu moc přemýšlet. Ono je to ale jedno, jestli začínáme s mistrem, nebo s předposledním minulého ročníku. Čím dříve budeme se silnějšími celky hrát, tím potom máme více času se připravit na „slabší" týmy. Favorité nejsme, ale musíme si věřit a chceme být pro každého nepříjemným soupeřem.

Jeden turnajů českého poháru jste hráli také na vlastní půdě. Zaznamenal jste v Ostravě a okolí větší zájem o ragby po vašem postupu?

Jasně! Myslím, že tato hra se už dostala do určitého stavu, pohody, kdy se na to dá dívat. Navíc přijeli atraktivní soupeři, v extralize přijedou ještě lepší, se spoustou reprezentantů, takže věřím, že to bude divácky zajímavé. Lidi určitě chodit budou, o tom jsem přesvědčený.