Letos totiž uplynulo přesně 50 let od doby, kdy ve městě judističtí nadšenci založili oddíl juda, který pod křídly Baníku 1. máj dosahoval významných úspěchů v rámci celorepublikových soutěží a vychoval řadu skvělých judistů, mistrů či vicemistrů Československa.

V sobotu si současní či dřívější členové a sympatizanti klubu připomněli 50 let trvání karvinského juda v rámci setkání na karvinské judohale. Na oslavách se potkali staří známí, zavzpomínali na dřívější časy a nová generace judistů si připravila ukázku svého umění.

„Aktuálně vychováváme opravdu nadějné adepty juda. Sešlo se nám tady zase několik velmi talentovaných dětí, za všechny mohu jmenovat bratry Vosáhlovy, kteří vozí z turnajů pravidelně medaile, mezi nejmladšími dětmi pak třeba Honzíka Babiče a další. S dětmi jezdíme po závodech především v rámci regionu, popřípadě do Polska, kam to nemáme daleko a chlapci i děvčata zde obsazují většinou přední místa ve svých kategoriích," zmiňuje současný předseda Baníku Karel Štefánik skutečnost, že karvinský potěr má rozhodně budoucnost.

Na turnaj do Brna, dál ani ťuk

Trenéři by dětem rádi zajistili mnohem lepší podmínky, což ale není ve finančních možnostech klubu. Karvinští mládežníci tak v pozdějším věku logicky odcházejí jinam, což je pro klub i pro město samotné škoda. Zvláště, když si uvědomíme, že Karviná se mohla pyšnit extraligovým statutem v tomto rozšířeném úpolovém sportu.

„Extraliga tady skutečně byla, ale to bylo v době, kdy tady byly také peníze. Já bych byl samozřejmě rád, kdybychom Karviné vrátili nejvyšší soutěže, protože si myslím, že naše dnešní děti, které jsou teď v kategorii starších a mladších žáků, na to mají. Ale pokud to nebude spojeno s financemi, ať už jde o úpravy haly, nebo o koupi nového tatami, na kterém jsem začínal ještě já sám a je už dvacet let staré, tak to půjde těžko. Toto jsou pro nás omezující faktory, jako například nemožnost účastnit se většího počtu závodů třeba Českého poháru," vyjmenovává Štefánik současné problémy karvinského juda.

Děti se tak většinou podívají na větší závody do Ostravy, maximálně do Brna a tím to končí. „Je to náš finanční strop, do Čech se nedostaneme vlastně vůbec, protože si to nemůžeme dovolit. Přitom by děti určitě uspěly i tam a z hlediska dalších zkušeností je to rovnou nedocenitelné, protože na těchto turnajích by se potkali zase s dalšími soupeři, s větší kvalitou, což by je výkonnostně posouvalo zase dál," objasňuje Štefánik.

Dříve vládl dorost

U největších úspěchů karvinského juda byl například Vladimír Králik, někdejší člen dorosteneckých mistrů republiky z roku 1978, který se na setkání vřele zdravil se svým dlouholetým trenérem Havlem. Když se jej zeptáte na výsledek, na který je nejvíce hrdý, vybaví si právě československý titul dorosteneckého týmu. „No jéje, tenkrát jsme udělali mistry republiky v dorostu a to se v té době vůbec nečekalo. Byli jsme jasnými outsidery, ale porazili jsme Ostravu, nebo pražské giganty, které měly super podmínky, početnější členské základny, dotace a střediska mládeže. Byl to velký úspěch," usmívá se Králik.

Nejlepší byly dvě vlny judistů

Baníkem už prošlo několik generací judistů, jejichž činnost se pokusil přiblížit Lukáš Prokop, sám bývalý závodník, trenér a rovněž nedávný předseda klubu. „Při zpětném ohlédnutí bych řekl, že nejúspěšnější byly dvě generace závodníků, a to úplně ta první, která judo v Karviné zakládala. V té době sice nebyly závody ještě v takovém měřítku jako dnes, kdy soutěží třeba čtyři stovky judistů. Tenkrát startovalo na největších turnajích třeba šedesát lidí v pěti vahách, ale i tak nebyly úspěchy zadarmo a jména jako Malysz nebo Burkot pomáhala Karviné obstát v konkurenci silných pražských klubů. Druhá generace přišla zhruba o patnáct let později a byli to judisté kolem Rudy Kříže, který se dlouho pohyboval na velkých světových turnajích. Na něj navázal třeba Vláďa Králik, který ještě v juniorském věku patřil k republikové špičce," vybavuje si Prokop.

Trénují se nejen talenti

Na úspěchy svých předchůdců se teď snaží navázat i dnešní judisté a dobrovolní trenéři. Coby předseda vede Karel Štefánik místní klub Baníku půl roku, trénuje už ale skoro šest let. I to je pro trenéry - amatéry v klubu náročné. „Náročné je to hlavně časově. Skloubit tréninky s prací a s rodinou, do toho shánět peníze pro chod oddílu. Na něj přispíváme hodně z vlastního, ale je to pro ty děti," říká Štefánik.

Právě děti se pak na turnajích svým rodičům a trenérům odvděčují slušnými výkony a výsledky, na čemž má velkou zásluhu také úspěšná judistka a trenérka Inna Indráková. „Zhruba pětadvacítka dětí se u nás judu věnuje opravdu pravidelně. V klubu máme děti od školního věku, tedy od těch šesti sedmi let. Je to proto, že tyto děti už mají přeci jen nějaké návyky a dbají našich pokynů. Předškolní děti jsou opravdu ještě moc malé na to, aby měly společné tréninky s těmi staršími," vysvětluje Indráková.

Jak trenéři upozorňují, výhoda juda pro děti, které by chtěly sportovat, spočívá v jeho všestrannosti, protože judo rozvíjí několik stránek sportovní činnosti. „Děti u nás učíme gymnastiku, učíme je, jak správně padat. Jsou tady posilovací i vytrvalostní cviky, po tréninku juda jsou děti obecně odolnější. Když to řeknu laicky, když pak člověk uklouzne na banánové slupce, tak aspoň ví, jak spadnout, aby se mu nic nestalo," usmívá se Štefánik a pokračuje: „Dnešní děti jsou strašně neohebné. Jde to vidět ve školách, kde sotva udělají kotoul. Když pak zavítají k nám, my je to tady naučíme a je pak skvělé pozorovat pokroky v jejich všeobecném sportovním rozvoji."

Karvinské judo je totiž otevřeno všem zájemcům. „Určitě, nemáme tady jenom talenty, pracujeme i s těmito dětmi. Ale o tom je právě ta trenérská práce. Jde o to je to naučit a vychovat v nich lásku ke sportu, kterou pak budou samy předávat svým dětem," uzavřel krédem juda v Baníku Karviná Karel Štefánik letošní oslavy.

Zde se můžete podívat na video z dopoledního programu karvinských judistů.

Zdroj: Youtube